Mají pracovníci vyslaní do ciziny brát stejně jako místní? Orbán je proti

Evropská komise změnu pravidel pro dočasné vysílání zaměstnanců na práci do zahraničí navrhla v březnu. Na změnu tlačily zejména západoevropské země, podle nichž stávající pravidla zneužívají firmy ze států s nižšími platy, a vytvářejí tak nekalou konkurenci domácím společnostem.

Zdroje agentury Reuters z diplomatických kruhů již minulý týden uvedly, že navrhovanou změnu pravidel odmítá rovněž Polsko, které prý doufá, že ji společně s dalšími chudšími členy EU dokáže zablokovat.

Vysílání pracovníků do zahraničí se využívá zejména v sektoru stavebnictví, ale i v zemědělství a dopravě. V roce 2014 bylo v rámci EU do zahraničí vysláno 1,9 milionu zaměstnanců, o deset procent více než v předchozím roce. České firmy před dvěma lety podle informací Evropské komise na práci za hranice poslaly přes 30 tisíc lidí, což byl proti roku 2010 nárůst o více než pětinu.

Nejvíce dočasných pracovníků ze zahraničí mají každoročně v Německu, Francii a Belgii. Právě tyto státy na změnu pravidel nejvíce tlačily a argumentovaly tím, že nynější normy nahrávají zneužívání ze strany zahraničních zaměstnavatelů a podkopávají jejich pracovní právo.

Země ze střední a východní Evropy se naopak obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem. Ty by totiž byly nuceny platit svým zaměstnancům v zahraničí vyšší mzdy.

„Plánované opatření by pro nás bylo nevýhodné a ohrozilo by pracovní místa desetitisíců Maďarů, například řidičů kamionů působících v sektoru mezinárodní silniční přepravy zboží,“ citoval Reuters mluvčího maďarské vlády.