Maledivy se potápí. Záchranu má přinést i ostrov z odpadků | E15.cz

Maledivy se potápí. Záchranu má přinést i ostrov z odpadků

Síť plovoucích vil, kterou buduje maledivská vláda spolu s firmou DutchDocklands
Síť plovoucích vil, kterou buduje maledivská vláda spolu s firmou DutchDocklands
• 
ZDROJ: DutchDocklands

bru

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Maledivy bojují proti stále bezprostřednější hrozbě zatopení. Kvůli stoupající hladině oceánu musí země vyvinout novátorské postupy, které jí umožní ubránit se před zánikem. s žádostí o pomoc se vláda obrátila i na nizozemské odborníky.

Nejvyšším přírodní bod Malediv leží 2,4 metru nad hladinou moře. Pokud by stoupla o jeden metr, pohltil by Indický oceán 80 procent souostroví. Podle mezinárodního vědeckého panelu IPCC se hladina moří mezi léty 1901 a 2010 zvedla o 19 centimetrů, do konce století by měla stoupnout o dalších 26 až 82 centimetrů.

Vláda hledá způsob, jak katastrofickému scénáři zabránit. Bývalý prezident Mohamed Nasheed uvažoval o nákupu nové půdy pro obyvatele 1200 maledivských korálových ostrovů, řeč byla o Srí Lance, Indii či Austrálii.

Ačkoli současná vláda už podobní řešení neprosazuje, nejedná se o ojedinělý návrh. Prezident Kiribati Anote Tong složil zálohu na 2400 hektarů půdy na Fidži, na níž by se měly pěstovat potraviny pro ostrovany. Příštím generacím Kiribati by pak půda mohla posloužit jako nový domov.

Sídliště na odpadcích

Maledivy se nakonec rozhodly vydat jinou cestou, píše deník Handelsblatt. Písek z mořského dna využívají ke zvětšování rozlohy ostrovů. Jak dokládají satelitní snímky, plocha hlavního ostrova se již díky tomu zvětšila téměř na dvojnásobek.

Navzdory tomu je hlavní město Malé natolik přelidněné, že už nezbývá místo na odpadky. Veškerý odpad proto končí v nedaleké laguně. „Tilafushi byl původně útes. V 90. letech jsme z něj udělali ostrov odpadků,“ řekl listu bývalý ministr vnitra a současný starosta Malé Mohamed Shihab. Dříve ostrov ve tvaru U díky odpadkům vyrostl vysoko nad hladinu a časem se z něj stala průmyslová zóna.

Řešení přinášejí umělé ostrovy

Nedostatek půdy by měly vyřešit právě další umělé ostrovy. Nejambicióznějším projektem je Hulhumalé - přibližně čtvercový částečně dokončený ostrov, na němž již vyrostlo sídliště, nemocnice či průmyslová zóna. Další fáze stavby by měla skončit v roce 2016, poslední v roce 2020. Ani na umělém ostrově nechybí písečné pláže. „Místy vypadá Hulhumalé přírodněji než Malé,“ tvrdí ekologický aktivista Ali Rilwan přibližně po pěti letech se v již dokončené části ostrova začaly dokonce samovolně vytvářet zásoby pitné podzemní vody.

Mešita na umělém ostrově Hulhumalé Autor: CC BY 2.0: Ibrahim Iujaz - Wikimedia Commons
Mešita na umělém ostrově Hulhumalé

Hulhumalé by mělo podle oficiálních údajů poskytnout bydle 60 tisícům lidí, tedy asi šestině obyvatel Malediv. Vláda počítá s tím, že zesilující deště a déle trvající období suchá způsobí, že lidé se z menších ostrovů začnou stěhovat na ty větší. Úřady přitom vycházejí ze zkušeností po tsunami v roce 2004, po níž se některé ostrovy ocitly zcela pod vodou a ta následně ustoupila jen částečně. Tisíce lidí poté opustily své domovy a odešly do Malé a dalších větších měst.

Nizozemci pak do země přinesli další nápad. Za několik týdnů začíná stavba „Oceánské květiny“, sítě 185 plovoucích vil uspořádaných do tvaru květu. 40 domů již našlo svého kupce, uvedl Jasper Mulder z firmy DutchDocklands, která do projektu investovala spolu s místní vládou.

„V Holandsku máme celá plovoucí sídliště, pro nás to není nic nového,“ říká. Ještě letos firma zahájí stavbu soukromého plovoucího ostrova. Následovat má první plovoucí golfové hřiště světa a plovoucí hotel.

Bedřich Moldan: Klimatické změny už teď jasně vidí čeští zemědělci

Autor: bru

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video