Navzdory anexi Krymu a následnému konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, z jehož rozdmýchání Kyjev obviňuje Moskvu a který si dosud vyžádal více než 9500 mrtvých, k přerušení diplomatických vztahů mezi oběma státy dosud nedošlo.
„Pokud jde o přerušení diplomatických vztahů, víte, že se v dějinách stalo všelicos. Připomenu, že po známých událostech byly u nás přerušeny diplomatické vztahy s Gruzií,“ řekl agentuře Interfax Medveděv v narážce na rusko-gruzínskou válku v srpnu 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie. „Nechci, aby to tak dopadlo, ale - pokud nezbude jiná možnost, jak ovlivnit situaci - prezident (Vladimir Putin) může takové rozhodnutí přijmout,“ dodal s tím, že prezidentovi v této věci patří poslední slovo.
„Teroristickou diverzi“ na Krymu podle Medveděva schválilo ukrajinské vedení, které se tak podle něj snažilo „předvést, že vlast je v nebezpečí a že domácí problémy bude řešit až poté, co se vypořádá s jakýmisi problémy vnějšími“. To je podle něj „naprosto pochopitelný krok, avšak naprosto nemorální, zasluhující nejhlubší politování a odsouzení“.
Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ na poloostrově Krym byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy.
Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně. Porošenko vzápětí odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.
