Mekka jako nová výspa kapitalismu? Saúdská Arábie přetváří posvátné město v ultramoderní metropoli
- Z historického zaprášeného pouštního města se stává ultramoderní metropole.
- Zatímco zastánci transformace argumentují nutností ubytovat miliony věřících a zajistit jejich bezpečnost, kritici bijí na poplach.
- Z kolébky islámu se prý stává hřiště pro bohaté, kde náboženství „slouží jako nástroj kapitalismu“.
Srdcem muslimského světa je Velká mešita v Mekce. Uprostřed jejího nádvoří stojí Kaaba – krychlovitá stavba elegantně zahalená do černého hedvábí, do něhož jsou zlatými a stříbrnými nitěmi vetkány verše z Koránu. Muslimové věří, že tento dům Boží postavil prorok Abraham (Ibrahím) a jeho syn Izmael. Ať se věřící nacházejí kdekoli na světě, při modlitbách se vždy obracejí směrem k ní. Stavba v průběhu věků prošla několika přestavbami, přičemž poslední velká renovace za účelem posílení základů proběhla v roce 1996.
Zatímco po stovky let putovali věřící ke Kaabě na velbloudech a lodích, dnes cesta ze všech koutů světa trvá jen několik hodin. Město, které je přivítá, se proměnilo k nepoznání. Hned za svatyní se dnes tyčí mrakodrapy luxusních hotelů komplexu Abraj Al Bait, známého také jako Makkah Royal Clock Towers, který se pyšní rekordem nejvyššího orloje na světě.
Byznys jménem hadždž
Důvodem této masivní přestavby je čistá ekonomika a nutnost zvládat enormní nárůst poutníků. Saúdská Arábie se nachází uprostřed ambiciózního plánu ekonomické transformace známého jako Vize 2030. Království si uvědomuje, že éra fosilních paliv nebude trvat věčně, a proto investuje miliardy do odvětví, jako je cestovní ruch a infrastruktura, aby snížilo svou závislost na ropě. Peníze z náboženského turismu jsou pro Rijád klíčové.
Čísla mluví jasně. Jen během velké pouti hadždž, která obvykle trvá pět až šest dní, přicestovalo v roce 2025 do Mekky více než 1,6 milionu muslimů a muslimek. Za takzvanou malou pouť umrah, kterou lze vykonat kdykoliv během roku, dorazilo v roce 2024 téměř 37 milionů věřících. Tento tlak si žádá odpovídající kapacity pro ubytování a logistiku.
Expanze mešity a město budoucnosti
Aby Saúdové tento nápor zvládli, spouštějí jeden megaprojekt za druhým. Loni v březnu byl po dlouhých 15 letech dokončen dlouho očekávaný třetí expanzní projekt krále Abdulláha. Velká mešita se díky němu rozšířila z původních 414 000 metrů čtverečních na téměř čtyřnásobek, čímž její kapacita vzrostla na neuvěřitelných 2,5 milionu věřících najednou.
Tím to ale nekončí. Hned o půl roku později, v říjnu loňského roku, oznámil saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán zahájení výstavby zcela nového projektu s názvem King Salman Gate. Ten má zásadně vylepšit přístup do Velké mešity a jejího okolí a zvýšit kapacitu o dalších 900 tisíc poutníků.
Projekt se má rozkládat na zastavěné ploše 12 milionů metrů čtverečních a jeho cílem je transformovat infrastrukturu Mekky na globální model udržitelného rozvoje měst. Součástí komplexu budou nová ubytovací, kulturní i servisní zařízení. Finanční náklady na tento obří záměr vláda zatím nezveřejnila.
Umělá inteligence a boj s vedrem
Společně s betonem a ocelí proudí do posvátného města i nejmodernější technologie. Saúdská Arábie musí řešit i extrémní klimatické podmínky – vysoké teploty během každoroční pouti stojí život více než tisícovku věřících. Letos se chystá Mekka na pouť koncem května, proto město zavedlo hned několik inovací.
Mekka dnes disponuje největším klimatizačním systémem na světě, který má za úkol srazit teploty v přelidněných oblastech na snesitelnou úroveň. Chytré kamery poháněné umělou inteligencí nepřetržitě monitorují davy, aby se předešlo smrtícím tlačenicím a zahlcení. AI je navíc k dispozici i samotným věřícím, které dokáže provést modlitbami.
Pro starší nebo nemohoucí poutníky, kteří nemohou po svých vykonat tawáf, rituál, při kterém obcházejí svatyni Kaabu, jsou k dispozici moderní elektrické golfové vozíky. Vybudovány byly nové dávkovače na svatou vodu zamzam, chytré systémy na ukládání bot a výrazně se zvýšil počet toalet.
Kdo staví novou Mekku
Transformace v řádech stovek miliard dolarů není dílem stovek malých firem, ale úzké skupiny obřích holdingů a státního kapitálu. Celý stavební boom v Mekce je pevně v rukou několika klíčových hráčů, kteří jsou často úzce napojeni na královskou rodinu. Hlavním finančním motorem celé Vize 2030 je saúdský suverénní fond (PIF), spravující aktiva v hodnotě téměř jednoho bilionu dolarů, kterému předsedá sám korunní princ. PIF přímo i nepřímo financuje ty největší infrastrukturní a technologické projekty ve městě.
Dalším stavebním gigantem je Saudi Binladin Group (SBG), která měla po desetiletí v podstatě monopol na ty největší státní zakázky v Mekce. Právě tato rodinná firma postavila gigantický komplex Abraj Al Bait s dominantní hodinovou věží a vedla předchozí fáze rozšiřování Velké mešity. Přestože firma po pádu jeřábu v roce 2015 a následných politických čistkách částečně ztratila svůj výsadní vliv a prošla restrukturalizací, její architektonický otisk ve městě zůstává zcela dominantní.
Jedním z největších realitních developerů na Blízkém východě je Jabal Omar Development Company (JODC), jejíž akcie se obchodují na saúdské burze. Její vlajkovou lodí je projekt Jabal Omar v bezprostřední blízkosti Velké mešity, který zahrnuje 40 mrakodrapů, obří nákupní centra a luxusní hotely s desítkami tisíc pokojů. Jde o ukázkový příklad komercializace svatého města.
Umm Al Qura for Development & Construction je společnost stojící za gigantickým projektem Masar Destination. Cílem je vybudování zcela nové urbanistické tepny s komerčními, rezidenčními a hotelovými zónami s investicí přesahující 26 miliard dolarů. Projekt má odlehčit dopravě a nabídnout nové nákupní i ubytovací kapacity na nejvyšší úrovni.
Mekka-hattan
Tato radikální transformace však tvrdě rozděluje muslimskou obec po celém světě. Mekka, kdysi místo, kde prorok Mohamed trval na tom, že si před Bohem musí být všichni muslimové absolutně rovni bez ohledu na majetek, tuto auru podle mnohých ztrácí. „Už teď to místo ztrácí spiritualitu,“ komentoval pro Business Insider Irfan Al-Alawi, výkonný ředitel Nadace pro výzkum islámského dědictví. „Poutníci obdivují věž s hodinami, místo aby věnovali svou pozornost Kaabě a obdivovali dům Boží,“ dodal.
Kritici poukazují na to, že z nejposvátnějšího poutního místa islámu se stává elitářská destinace, v níž se „náboženství stalo nástrojem kapitalismu“. „Saúdská Arábie má v péči o historické památky neuvěřitelně špatnou bilanci. Věří v inovace, ale přitom toho tolik zničí,“ řekl Al-Alawi.
„Není to Mekka. Je to Mekka-hattan,“ řekl pro Gulf News Sami Angawi, architekt, který se celý život zabýval studiem hadždže a patří k nejostřejším kritikům těchto změn.
Málokdo se však v autoritářském království nyní odváží kroky vládnoucí rodiny kritizovat nahlas. Mekka tak dnes představuje fascinující, byť kontroverzní mix prastaré víry, luxusu a high-tech byznysu 21. století.
