Merkelová sáhla na další konzervativní tabu – minimální hodinovou mzdu

ilustrační foto

ilustrační foto

Co zbylo z konzervativní CDU z časů Konrada Adenauera nebo Helmuta Kohla? ptá se německý tisk. Kancléřka Angela Merkelová boří jedno konzervativní tabu za druhým. Přišla s atomovým exitem, zrušila povinnou vojenskou službu, mluví o opuštění systému obecných škol. Nyní způsobila další rozruch, když zaútočila na další konzervativní dogma – chce zavést plošnou minimální mzdu.

Pravicová část CDU/CSU neskrývá odpor, s nápadem nesouhlasí ani zaměstnavatelé. K zákonem stanovené minimální mzdě 8,5 euro na hodinu, jakou chtějí sociální demokraté a odbory, má ale plán Merkelové daleko.

Levicověji orientovaná část křesťanských demokratů navrhuje, aby se v oborech, kde neexistuje žádný platový tarif, stanovila hranice pro minimální hodinovou mzdu. Hodinová mzda ale nemá být stanovena zákonem, nýbrž dohodou „všech tarifních partnerů“. V praxi to tedy znamená, že o její výši budou vyjednávat zaměstnavatelé s odboráři, jako tomu bylo dosud. Výše mzdy by měla zhruba kopírovat úroveň hodinové mzdy u „Zeitarbeit“, což je práce na zkrácený úvazek. Ta činí 6,89 eur na východě a 7,79 na západě Německa.

Žádnou revoluci tedy plán Merkelové nepřináší, přesto vyvolal v Německu bouřlivý ohlas. Podle prezidenta Německého svazu zaměstnavatelů Dietera Hundta jsou návrhy „mimořádně pochybné“ a „ohrožují pracovní místa“. Díky možnosti nízké mzdy se v posledním půlroce podařilo dát práci dlouhodobě nezaměstnaným a nekvalifikovaným, což nový plán ohrožuje, argumentoval Hundt v rozhovoru pro Deutschlandradio Kultur.

Plán vyjednané minimální mzdy, se kterým chce křídlo kolem Merkelové vyrukovat na listopadovém stranickém sjezdu, pobouřil konzervativní unionistické kádry. „Návrh není politicky obhajitelný, s tím nemůžeme žít,“ opřel se do šéfky Hans Michelbach, který je členem hospodářského křídla strany. Proti zavedení minimální mzdy je i předseda saské CDU Michael Kretschmer. Opatření naopak vítají odboráři velkých průmyslových podniků a opoziční sociální demokraté. Podle nich ale tento krok přichází příliš pozdě.