Merzova vize o masovém odsunu Syřanů naráží na německou realitu

Merz na konci března během návštěvy prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary v Berlíně oznámil, že se má z asi milionu Syřanů pobývajících v Německu během tří let 80 procent vrátit zpět do vlasti. Za původce tohoto nápadu označil syrskou hlavu státu, která však tuto informaci později popřela a přisoudila ji Merzovi. Ten si tak za výrok vysloužil kritiku nejen od svých koaličních partnerů – sociálních demokratů (SPD) –, ale i levicové opozice. Přidali se rovněž mnozí ekonomové, odborníci na migrační právo a hlavně zaměstnavatelské svazy. Podle nich tak masivní operaci brání nejen zákonné překážky a nedostatečné soudní kapacity, ale také akutní nedostatek lidí v odvětvích, v nichž jsou Syřané hojně zastoupeni.

Přestože bylo loni z 950 tisíc v Německu pobývajících Syřanů zaměstnáno jen 260 tisíc, z lidí v produktivním věku pracoval každý druhý. Z toho 80 tisíc v odvětvích, kde se mimořádně těžko shánějí pracovní síly, jako je logistika, zdravotnictví, pohostinství nebo pečovatelské služby, upozornil výzkumný institut IW Köln. Část těch, kdo pracují, se stala pro německé firmy nepostradatelnou. Pokud má však Merzova vláda skutečně vyhostit 80 procent Syřanů, bude muset zahrnout i desítky tisíc těch, které zaměstnavatelé nemají v dohledné době kým nahradit.

Neúspěšná sociální integrace části migrantů z minulé dekády a obavy z terorismu vedly k tomu, že omezení migrace včetně repatriace části přistěhovalců žádají tři čtvrtiny Němců. Merzův kabinet tak musí balancovat mezi potřebami zaměstnavatelů a ekonomiky a slibem voličům. Stejně jako v Dánsku se také v Německu stává přísnější imigrační politika nástrojem k přežití tradičních stran. Cíl „vyhošťovací ofenzivy“ je jasný: i za cenu, že si Merz zkomplikuje vztahy se svou klíčovou voličskou základnou – kapitány průmyslu –, vzít vítr z plachet antisystémovým populistům, kteří na boji proti migraci sbírají body.

Už nebudeme za „vítače“, říkají Němci

Těmi je největší německá opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD), jež se donedávna v průzkumech veřejného mínění umisťovala na prvním místě před Merzovými křesťanskými demokraty (CDU). AfD má po podzimních volbách ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku poprvé reálnou šanci vládnout v jedné ze spolkových zemí. Až zdvojnásobovat své výsledky se jí však daří i v západní části Německa. Merz si proto nemůže dovolit v otázce migrace polevit.

Krátce před celostátními volbami, které se konaly loni v únoru, Německem otřásla vlna násilností. Jedním z křiklavých případů byla brutální dvojnásobná vražda (včetně dvouletého dítěte) spáchaná duševně chorým Afgháncem, kterého do té doby nebyly německé úřady schopny vyhostit navzdory chybějícímu povolení k pobytu. Vedle volání po ekonomických reformách se tak nejdůležitějším tématem voleb stala právě migrace. Jejich pozdější vítěz Merz vyrazil trumf z rukou AfD, když Němcům slíbil konec vstřícné migrační politiky, již pod zpopularizovaným heslem „Wir schaffen das“ (To zvládneme) razila jeho předchůdkyně Angela Merkelová.

Merzova CDU nyní zpřísnění migrační politiky a „vyhošťovací ofenzivu“ problémových migrantů prezentuje jako jednu z priorit. Dokázala o tom do velké míry přesvědčit i svého koaličního partnera. Vláda tak už zpřísnila hraniční kontroly, začala připravovat deportace, omezila slučování rodin nebo začala odmítat neúspěšné žadatele o azyl přímo na německých hranicích. Zřízena mají být odjezdová centra po celé zemi či terminál pro vyhošťování na mnichovském letišti. 

Slibem neurazíš

A počty žádostí o azyl skutečně klesají: zatímco minulý rok bylo podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) podáno 169 tisíc žádostí o azyl, o rok dříve to bylo téměř 251 tisíc, v roce 2023 skoro 352 tisíc. Analytici citovaní veřejnoprávní televizní stanicí ZDF se domnívají, že za poklesem žádostí o azyl stojí řada faktorů mimo sféru vlivu Berlína – pád Asadova režimu v Sýrii či lepší ochrana vnější hranice schengenského prostoru. Podle televizní stanice ARD se však už změny projevily na rozhodování úřadů, které minulý rok vyhověly jen pěti procentům žádostí o azyl.  

Ke slíbenému masivnímu vyhošťování se ale zatím neschyluje. Minulý rok se podařilo úspěšně vyhostit jen 23 tisíc cizinců po zhruba 20 tisících o rok dříve. Naopak skoro dvě třetiny pokusů o vyhoštění loni ztroskotaly, a to hlavně kvůli tomu, že policie nebyla schopna jedince povinné k odjezdu vypátrat, informoval deník Handelsblatt. Dosud se Berlínu povedlo vyhostit pouhé čtyři Syřany a uprchlíky se příliš nedaří motivovat ani k dobrovolnému návratu do vlasti pomocí finanční motivace. Této možnosti loni využilo jen 17 tisíc azylantů, z čehož téměř šest tisíc připadalo na Syřany. 

Vyhošťování komplikuje řada právních překážek. Berlín dodnes s Damaškem nemá uzavřenou smlouvu, jež by repatriace do Sýrie umožňovala. To je problém i v případě deportací do Afghánistánu, kvůli čemuž je Německo nyní nuceno vyjednávat s Tálibánem, ačkoli jeho vládu oficiálně neuznává. Podle soukromého výzkumného institutu Empirica by navíc hromadné rušení povolení k pobytu udělených z humanitárních důvodů vyvolalo nespočet správních řízení, která by na dlouhé roky zahltila německé úřady.  

Profesor migračního práva Daniel Thym se proto domnívá, že se letos do Sýrie vrátí maximálně 20–30 tisíc osob. Do konce funkčního období současné vlády v roce 2029 to podle Thymových odhadů celkem nebude více než 100 tisíc Syřanů.

Náplast na děravý trh práce

Odliv syrských pracovníků by dál zkomplikoval už tak napjatou situaci na německém pracovním trhu. Z propočtů IW Köln vyplývá, že se tamním firmám minulý rok nedařilo obsadit skoro 370 tisíc pracovních míst. Zpráva Německé průmyslové a hospodářské komory (DIHK) uvádí, že 36 procent společností v Německu nedokáže obsadit volná pracovní místa a 83 procent zaměstnavatelů se obává, že tento nedostatek v příštích letech poškodí jejich podnikání. 

Nedostatek pracovníků ve službách a průmyslu má řešit strategie cíleného náboru kvalifikovaných sil bez bezpečnostních a integračních rizik spojených s neřízenou uprchlickou vlnou. Svou novou migrační doktrínu staví Merz na masivním legálním náboru v Asii, což potvrdila také jeho lednová cesta do Indie. Jejím klíčovým bodem bylo rozšíření dohody o Mobility and Migration Partnership, jež má Německu zajistit až 100 tisíc indických IT inženýrů a vědců. Otázka je, jak rychle se tento plán podaří zrealizovat.

Merzova rétorika proto narazila na odpor odborné veřejnosti i profesních svazů. Většina Syřanů pracuje právě v odvětvích, kde se jen stěží daří obsazovat pracovní místa. Kritická situace panuje v logistice, kde Syřané tvoří přes čtvrtinu pracovní síly, 16 procent jich je ve výrobě a 13 procent ve zdravotnictví. Plošný přístup vlády s sebou podle institutu IW Köln nese riziko, že zemi dobrovolně opustí rovněž kvalifikovaní a integrovaní jedinci.

Podle zastupující předsedkyně představenstva zájmového svazu Německá společnost nemocnic (DKG) Henriette Neumeyerové jsou syrští lékaři nepostradatelní pro německé zdravotnictví, protože tvoří největší skupinu mezi zahraničními lékaři. Podle ZDF jich v německých nemocnicích pracuje přes 5700.

K těmto hlasům se přidal i Christian Gharieb, šéf druhého největšího poskytovatele péče o seniory v Německu – společnosti Korian Deutschland – a viceprezident pečovatelského zaměstnavatelského svazu AGVP. „Aktuální diskusi o možných kvótách na návrat sledujeme s velkými obavami. Vyhošťovat integrované a zaměstnané pracovníky je kontraproduktivní,“ řekl.

S průměrným věkem 27 let zároveň Syřané představují důležitou rezervu pro německý pracovní trh, protože tamní populace čím dál rychleji stárne. Zatímco podle propočtů institutu připadaly v roce 2020 na jednoho důchodce dvě osoby v produktivním věku, v roce 2050 to bude už jen 1,3 člověka. V roce 2024 přitom přišlo do Německa prostřednictvím legální pracovní imigrace pouze 55 tisíc lidí ze třetích zemí mimo EU – což zdaleka nestačí k tomu, aby se kompenzoval odchod silných ročníků do důchodu. V letech 2025–2028 odejde do důchodu 5,1 milionu lidí, ale nově se do trhu práce zapojí pouhé dva miliony osob. 

V zemi přesto žije také mnoho nekvalifikovaných Syřanů, kteří platí jen málo nebo vůbec žádné daně a příspěvky na zdravotní pojištění. Podle průzkumu úřadu pro migraci a uprchlíky BAMF nemá 40 procent dospělých, kteří přicestovali v letech 2022 a 2023, žádné ukončené vzdělání. Zaměstnávání uprchlíků podle institutu pro výzkum pracovního trhu IAB ztěžuje také neznalost či pouze omezená znalost němčiny. Roli hrají rovněž velké kulturní rozdíly a jiný životní styl. 

Podle dat IAB míra zaměstnanosti mezi syrskými uprchlíky roste spolu s délkou pobytu. Zatímco tento údaj činí 43 procent u mužů a deset procent u žen zdržujících se v Německu pět let, po dalších čtyřech letech pobytu narůstá na 70 procent u mužů a 32 procent u žen. Profesor Thym deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že by se úřady měly s deportacemi zaměřit na 150–200 tisíc těch, kdo přišli po pandemii koronaviru a jejichž integrace probíhá pomalu.

Lekce z českého pragmatismu

Zatímco se Německo zmítá v debatách o odsunu Syřanů, český pracovní trh má jasno: bez ukrajinských utečenců z války by hlad po pracovní síle dosahoval katastrofických rozměrů. Podle dat společnosti Randstad končil loňský rok s 87 tisíci neobsazených míst i přes masivní zapojení 613 tisíc ukrajinských rezidentů.

V Česku je zaměstnáno už 63 procent lidí se statusem válečných uprchlíků z Ukrajiny a dalších šest procent jich podniká. Ukrajinští uprchlíci se již Česku vyplácejí i finančně. Éra, kdy stát na pomoc uprchlíkům doplácel, skončila už v roce 2024. Za prvních devět měsíců roku 2025 rozpočet vykázal čistý přebytek 11,7 miliardy korun.

Úspěšnější integrace Ukrajinců v Česku a Polsku ve srovnání s Německem tkví v kombinaci jazykové blízkosti a pragmatického přístupu, který upřednostňuje okamžitý vstup na trh práce před německým modelem zdlouhavých jazykových kurzů a přebujelé byrokracie.

VIDEO: Ukrajina bojuje i za nás. Pokud padne, budou v Česku ne statisíce, ale miliony uprchlíků, varuje expert Bříza v pořadu FLOW.

Flow: Vlastislav Bříza • e15