Ukrajina bojuje i za nás. Pokud padne, budou v Česku ne statisíce, ale miliony uprchlíků, varuje expert Bříza
- Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza v pořadu FLOW varuje před začleněním ukrajinské armády do té ruské, pokud by Moskva na Ukrajině vyhrála.
- Podle něj jsme nejblíže ukončení války od začátku otevřené ruské invaze v roce 2022.
- Drony v této válce sehrávají dle něj stejnou roli jako kulomety v první světové: uvrhly konflikt do brutální poziční války, fronta se proto skoro nehýbe.
Otevřená ruská invaze na Ukrajinu trvá od 24. února už přesně čtyři roky. Podle bezpečnostního experta a odborníka na mezinárodní vztahy Vlastislava Břízy se nyní nacházíme v „geopolitickém mezivládí“, které rozhodne o stabilitě Evropy na další dekády.
Bříza v rozhovoru v pořadu FLOW upozorňuje na fakt, že konflikt na Ukrajině není jen vzdálenou lokální válkou, ale zásadně ovlivňuje i stabilitu České republiky. Ukrajina podle něj svým odporem „kupuje čas“ zbytku Evropy, aby se stihla připravit a vyzbrojit.
„Válka na Ukrajině je i naší válkou. Ne přímo v tom smyslu, že by tam bojovali naši vojáci, ale Ukrajina nám získává to nejcennější – čas, abychom se dokázali vyzbrojit a odradit Rusko od jeho dalších choutek v Pobaltí,“ vysvětluje Bříza.
Pokud by západní podpora ustala, scénář by byl podle něj tragický. „Měli bychom tu miliony uprchlíků a na hranicích armádu složenou z ruských a ukrajinských vojáků. To není šťastný scénář pro nikoho,“ upozorňuje.
Hra o červnový termín
Podle Vlastislava Břízy jsme v současnosti nejblíže možnému ukončení bojů od začátku invaze. Americký prezident Donald Trump se netají ambicí ukončit konflikt do léta.
„Trump sleduje také osobní pohnutky. Na začátku července slaví USA významné výročí a on by se rád prezentoval jako zásadní mírotvůrce,“ vysvětluje Bříza.
Zároveň ale varuje před ruskou diplomatickou školou, která je postavená na neústupnosti. „Rusko na frontě dramaticky neztrácí a nemá motivaci spěchat. Využijí každou vteřinu k prodlužování, aby získali výhodu,“ doplňuje.
Zákopová válka v novém
Analýza bojiště na Ukrajině podle Břízy ukazuje na technologický pat. Vliv dronů přirovnává k masovému nasazení kulometů v první světové válce.
„Drony dnes dominují linii dotyku a způsobují až 75 % ztrát. Kvůli nim neexistuje moment překvapení. Jakmile se někde shromáždí vojska, nepřítel o nich hned ví,“ popisuje expert. Právě proto se fronta nijak zásadně nehýbe.
Připomíná, že rozsah konfliktu je v evropském kontextu od roku 1945 nevídaný. Rusko podle odhadů přišlo o více než milion vojáků, Ukrajina o půl milionu.
„Rusko ztrácí 30 až 35 tisíc lidí měsíčně. Už několik měsíců nejsou schopni tyto ztráty plně nahrazovat rekruty,“ upozorňuje Bříza. Zajímavostí je přístup Ukrajiny k mobilizaci – záměrně neposílá do boje muže pod 25 let, aby si zachovala šanci na budoucí reprodukci národa.
Je v roce 2026 vůbec ještě reálné uvažovat o rozhodujícím průlomu na frontě? A půjde Rusko dál? Jak bude vypadat Evropa po skončení války? Nejen tato témata probrala Veronika Jonášová v pořadu FLOW, podívejte se na video ve článku.
