Kypr se dohodl s eurozónou na záchranném plánu v pondělí. K záchraně má být využita i část velkých vkladů, které mají v kyperských bankách soukromé osoby a podniky. Analytici se obávají, že tak vznikne nebezpečný precedens pro budoucí záchranné plány, což by mohlo vést k odlivu peněz z evropských bank.
„Politici zřejmě věří tomu, že podmínky na trzích jsou dostatečně příznivé a že mají nástroje, aby zabránili šíření nákazy do dalších okrajových ekonomik a jejich bankovních systémů,“ řekl agentuře Reuters Bart Oosterveld, který má v Moody's na starosti státní dluhopisy. „Domníváme se, že tato důvěra zřejmě není na místě,“ dodal.
Evropská centrální banka (ECB) se nyní snaží rozptýlit obavy, že postup ohledně Kypru by se mohl stát příkladem pro další problematické země. Člen výkonné rady ECB Benoit Coeure v úterý uvedl, že bankovní krize na Kypru byla specifickým případem a použitý plán záchrany by se neměl považovat za model pro další evropské země, které se ocitnou v problémech.
Škrty u velkých střadatelů v bance Laiki dosáhnou až 80 procent
Kyperský ministr financí Michalis Sarris dnes uvedl, původní dohoda s eurozónou o sanaci kyperského bankovnictví z předminulého víkendu byla lepší, než ta nakonec přijatá. První verze záchranného plánu totiž předpokládala zdanění všech vkladů, tedy i do 100 tisíc eur, a to několika procenty. „Nevedlo by to ale k rozpadu banky Laiki,“ upozornil Sarris.
Ve druhé největší komerční bance na Kypru podle Sarrise dosáhnou škrty u velkých vkladů až 80 procent. Banku Laiki v dnešní podobě čeká zánik s tím, že její zdravá aktiva, část dluhů a povinně pojištěné vklady do 100 tisíc eur převezme největší komerční finanční dům Bank of Cyprus. I tam nastanou podle Sarrise nezbytné škrty u vysokých vkladů. Jejich výši nebyl ale s to zatím upřesnit.
Ministr rovněž nevyloučil, že kyperská vláda bude nucena v brzké době přikročit ke snižování mezd a důchodů v důsledku očekávaného prudkého poklesu ekonomiky země.
Podle Sarrise měla banka Laiki potíže zhruba od roku 2006, kdy se prý dostala do rukou lidí, kteří nekontrolovaně poskytovali obrovské množství úvěrů, zejména v Řecku. Poslední dva roky byla banka udržována v chodu už jen uměle. „Snažili jsme se získat čas, dokud by se Kypr nedostal do záchranného mechanismu Evropské unie.“
Vypořádávání se se ztrátami banky Laiki a s jejich následky podle Sarrisova odhadu potrvá zhruba sedm let. Kypr se podle Sarrise zřejmě rovněž nevyhne privatizaci podniků se státní účastí. Nejde ale prý v současnosti o bezprostřední záležitost, i když o privatizace se zmiňují podmínky evropské pomoci.
