Myč aut, instalatér nebo syn havíře. Kdo jsou nejbohatší sousedé Čechů a Slováků?
Michał Sołowow může být symbolem polského obchodního ducha, Lőrinc Mészáros je typickým produktem Orbánova Maďarska a Rinat Achmetov dokáže proplouvat i náročnými časy ukrajinské historie. Dieter Schwarz zbohatl na tom, že Němci chtějí výhodně nakupovat, a Mark Mateschitz zdědil značku spjatou s aktivním rakouským životním stylem.
Z myče aut v Německu energetickým vizionářem s českou stopou
Nejbohatším Polákem je Michał Sołowow s téměř čtrnácti miliardami dolarů. Tak jeho aktuální majetek odhaduje časopis Forbes, domácí žebříček týdeníku Wprost však jeho jmění oceňuje podstatně méně, zhruba na 6,4 miliardy dolarů. Sołowowovo průmyslové impérium se skládá z osmnácti výrobních podniků v osmi zemích. Jeho vliv sahá i do Česka, jelikož je majitelem chemického koncernu Synthos, jedničky ve výrobě syntetického kaučuku v Evropě. Od roku 2007 pod něj spadá i podnik v Kralupech nad Vltavou, dříve Kaučuk, kde se vyrábí také polystyren.
Sołowow se narodil v roce 1962 v Kielcích ve středním Polsku. Vystudoval na tamní Technologické univerzitě, ale už v lyceu projevil podnikatelského ducha, když provozoval školní bufet a prodával spolužákům housky. Později během studia pracoval v západním Německu, kde myl auta, pomáhal v autoservisech a dovážel do své domoviny německá auta. Jeho koníčkem zároveň už tehdy byla rallye, na závodění se ale plně vrhl až v době, kdy mu to prostředky dovolily.
Úspory z počátečního podnikání využil v době pádu komunistického režimu k založení stavební firmy Mitex, která se rozrostla na jednu z největších v zemi. Byznysmen ji však na počátku milénia prodal Francouzům. Mezitím rozvíjel například řetězec hobbymarketů Nomi, který nakonec skončil v britských rukou. Získané prostředky Sołowow hojně investoval na varšavské burze, o chemii se začal zajímat poté, co získal podíl v podniku Dwory Oświęcim, a na tomto základě vybudoval Synthos.
K jeho dalším významným aktivitám patří výroba sanitární keramiky Cersanit a dřevěných podlah pod značkou Barlinek. Sołowowovo působení je však široké, zahrnuje i síť rybích restaurací nebo 3D tiskárny. V současnosti je miliardář hodně spojován s energetikou; patří totiž mezi podnikatele, kteří vidí budoucnost v malých modulárních reaktorech. Jeho Synthos v tomto směru spolupracuje se společností Orlen a firmou GE Hitachi.
Nedávno bil na poplach, že Polsko urychleně potřebuje transformaci svého nákladného a zastaralého energetického sektoru. „Musíme podniknout radikální kroky ke změně statu quo. Jinak investice Polsko obejdou a tento trend se již projevuje,“ řekl na obchodním fóru ve Varšavě.
Orbánův spolužák bohatne raketovým tempem
Někdejší instalatér plynových a vodovodních potrubí v jednom rozhovoru připustil, že za jeho úspěchem stojí „Bůh, štěstí a Viktor Orbán“. V roce 1966 narozený podnikatel chodil s dlouholetým maďarským premiérem do školy už v sedmdesátých letech v jejich rodném Felcsútu. Naplno však Lőrinc Mészáros začal ze své známosti čerpat v okamžiku, kdy se Orbán rozhodl rozvíjet ve svém rodišti fotbal.
Dnešní miliardář založil v roce 1990 malou firmu, jež se v rámci státem financovaného programu zabývala připojováním domů k plynové síti. Později se její portfolio rozrůstalo, zároveň se však začala potýkat s konkurencí a těsně před finanční krizí v roce 2008 jí hrozil krach. Spekuluje se o tom, že už tehdy Mészáros vyhledal pomoc svého mocného přítele, který sice zrovna působil v opozici, ale měl za sebou už jedno premiérské období.
Přinejmenším překvapivé je, že se byznysmen navzdory podnikatelským nesnázím stal sponzorem FC Felcsút a v roce 2008 byl jmenován šéfem nově založené fotbalové Akademie Ference Puskáse. Tím si začal svůj velký sen plnit i Orbán, známý fotbalový fanoušek. Po jeho velkém volebním vítězství v roce 2010 už nic nebránilo tomu, aby se tržby a zisky Mészárosovy firmy slibně rozrůstaly díky záplavě státních zakázek. Závratně rychle se rozhojnil i jeho majetek, byznysmen nakupoval hotely, elektrárnu a média a stal se spoluvlastníkem impéria Opus Global, které tvoří desítky subjektů z oblastí cestovního ruchu, stavebnictví, průmyslu, výroby potravin, energetiky a pojišťovnictví.
Komentátoři společnost řadí mezi takzvané národní šampiony vlastněné národní elitou, jíž Orbán umožnil rozvoj systematickým potlačováním zahraniční konkurence, znárodňováním a následným prodejem a využíváním evropských fondů. Mészáros je také největším akcionářem MBH Bank, která je mimo jiné spojována s financováním Orbánových politických souputníků po Evropě.
Forbes odhaduje jeho bohatství na 3,9 miliardy dolarů. Podle posledního domácího žebříčku vlastní dokonce majetek v hodnotě 4,2 miliardy dolarů, přičemž za poslední rok si polepšil o padesát procent. Byznysmen je tak často terčem maďarských investigativních webů, jež zdůrazňují původ jeho majetku i opulentní způsob života. Je otázka, nakolik se jeho jmění promění v případě, že příští rok Fidesz přijde o moc.
Oligarcha a prominent Janukovyčovy éry se drží i za války
Nejbohatším Ukrajincem pořád zůstává Rinat Achmetov, Forbes odhaduje jeho majetek na 7,9 miliardy dolarů, místní médium NV mu přiznává „jen“ něco přes pět miliard dolarů. V roce 2012 bylo přitom jeho bohatství odhadováno až na šestnáct miliard. Jádrem byznysu majitele fotbalového klubu Šachtar Doněck ale byly těžební a hutnické aktivity v Donbasu, tedy v oblasti, kterou z velké míry ovládá Rusko a o další území se tam vedou boje.
Syn havíře Achmetov má kontroverzní minulost. Ke svému majetku přišel v divoké éře rozpadu SSSR za ne zcela vyjasněných okolností, zahrnujících i atentát na předchozího vlastníka Šachtaru Achata Bragina. Dlouho se těšil z přízně mocných, především exprezidenta Viktora Janukovyče a jeho Strany regionů.
První šok pro oligarchu přišel už v roce 2014, kdy Kreml anektoval Krym a povzbudil separatistické bouře v Donbasu. Boje po zahájení ruské invaze v roce 2022 pak těžce dopadly na jeho těžební a ocelářský konglomerát Metinvest, tedy mimo jiné železárny a ocelárny Azovstal a Iljičův metalurgický kombinát v Mariupolu. Silně byla poškozena také zařízení jeho energetické společnosti DTEK. Achmetovovi se přesto opět podařilo zorientovat se v nových podmínkách a pustil se do podpory obrany země, a to doslova.
Jeho ocelářský koncern produkuje pancéřové pláty pro vozidla i vesty, modulární kryty a další konstrukce pro ukrajinskou armádu. Zároveň se pyšní tím, že vyčlenil více než tři sta milionů dolarů na podporu ozbrojených složek i civilistů ve formě programů humanitární pomoci. Miliardář nechce nic ponechat náhodě a spřádá plány také na poválečnou obnovu válkou postižených regionů. Věří dokonce i v osvobození Mariupolu.
Jeho byznys důvěrně znají všichni Češi, soukromí si však střeží
Nejbohatší Němec Dieter Schwarz patří podle různých žebříčků do čtvrté až páté desítky největších globálních miliardářů. V rámci Evropy mu se 47 miliardami dolarů, které mu přisuzuje Forbes, náleží sedmá příčka za „kolegy“ z Francie, Španělska a z Itálie. Bloomberg index podnikateli připisuje bezmála 42 miliard. Na jeho bohatství se podílejí všichni Češi, kteří nakupují v Lidlu nebo Kauflandu.
Dieter Schwarz se narodil v měsíci, kdy začala druhá světová válka, v září 1939. Už tehdy v Heilbronnu existovala společnost nesoucí jméno Lidl, k níž se v roce 1930 připojil jeho otec Josef. Za války byl ale tento byznys zničen a obnova trvala roky. V roce 1973 Dieter otevřel první diskont a v roce 1977 se stal šéfem Lidlu. Takřka souběžně se rozvíjela i sesterská značka Kaufland.
Schwarz ve své vlasti dlouhodobě soupeřil s bratry Albrechtovými a jejich řetězcem Aldi. Bezprostředně po pádu berlínské zdi se byznysmen snažil expandovat na východ a zabrat místní trh, v čemž ho však brzdil nedostatek vhodné infrastruktury. Nyní má Lidl v Evropě a USA na dvanáct tisíc poboček a patří tak k největším diskontním řetězcům na světě. Za oceán se Lidl rozhodl expandovat v roce 2017 a nedávno firma oznámila, že bude otevírat nové pobočky na východním pobřeží USA.
Schwarzova nadace podporuje vzdělávání a péči o děti a také vědu a rozvoj. Jeho snaha úzkostlivě střežit soukromí své rodiny podnítila vznik různých pověstí, které se například týkají jeho údajné velké zbožnosti. Podnikatel je velmi opatrný od sedmdesátých let, kdy němečtí byznysmeni čelili výhrůžkám a únosům ze strany levicových radikálů z RAF.
Dědic okřídleného nápoje se dělí s mocnou thajskou rodinou
Miliardář v Kristových letech Mark Mateschitz má podle Forbesu jmění v hodnotě téměř 44 miliard dolarů, Bloomberg index je k němu trochu méně štědrý a připisuje mu 33 miliard dolarů. Každopádně to z něj činí nejbohatšího Rakušana. Celý svůj majetek zdědil po otci, který k bohatství přišel díky výletu do Thajska.
Mark Mateschitz byl jediným a nemanželským synem Dietricha Mateschitze, který působil v marketingu firem Unilever a Blendax. Během pracovní cesty do Thajska však natrefil na energetický nápoj Krating Daeng, jenž mu pomohl s jet lagem. Byznysmen vycítil potenciál prostředku pro Evropu a uzavřel dohodu s podnikatelem Chaleem Yoovidhyou, který ve své vlasti úspěšně prodával Krating Daeng například řidičům kamionů.
V roce 1984 spolu založili společnost Red Bull. Jejich produkt získal obrovskou popularitu i díky tomu, že marketingový expert dokázal drink prostřednictvím sponzoringu svázat s motorismem a extrémními sporty. Společnost loni prodala téměř třináct miliard plechovek po celém světě.
Když Dietrich v roce 2022 zemřel, řešilo se, co s firmou bude, protože její thajská odnož tahá ve vlastnictví akcií za delší konec. Mark, který vyrůstal se svou matkou a vystudoval obchod v Salcburku, každopádně zdědil 49procentní podíl. V rodinném byznysu se angažoval už dříve a po smrti svého otce oznámil, že se chce soustředit na roli akcionáře.
Letos na jaře na sebe upoutal pozornost, když koupil sbírku historických závodních automobilů od někdejšího šéfa formule 1 Bernieho Ecclestona. Chce ji zpřístupnit veřejnosti.
