Nejchudší Guatemalce živí sběr kovu z kontaminované skládky

Guatemala

Guatemala Zdroj: ctk

Sedmašedesátiletý Guatemalec Thomas Perez Hernandez prohledává dno největší skládky v metropoli Guatemale, nazývané místními lidmi "důl" - snaží se najít kovový odpad. Do hromad odpadu mezi nimiž proudí voda ze stok se denně noří stovky lidí. Snaží se vybrat kovový šrot, který chtějí následně zpeněžit. Jejich činnosti, která je extrémně nebezpečná, se říká "dolování". Chudí Guatemalci se však nebojí ani sesuvů půdy a odpadků, které je mohou zasypat. Mohou si totiž za den přijít na asi 150 quetzalů (20 dolarů), bezmála na dvojnásobek minimální denní mzdy zaměstnanců.
Muž plní pytel kovovým odpadem nasbíraným v chemicky kontaminované vodě na dně guatemalské skládky.
Muži vybavení lopatami se s pytli plnými nasbíraného kovového odpadu brodí kontaminovanými vodami protékajícími dnem jedné z největších guatemalských skládek zvané "důl".
I při práci, kterou vydrží jen velmi otrlé povahy, je třeba najít čas na cigaretu vykouřenou za zvukového doprovodu jedovatého vodního proudu.
Jednapadesátiletý Julio Cesar Garcia si odnáší svůj kovový "úlovek" ze dna guatemalského "dolu".
9
Fotogalerie
Nejchudší obyvatelé metropole Guatemaly nacházejí obživu při sběru kovového odpadu, který sbírají na dně kaňonu, kde leží jedna z největších skládek ve městě.

Místní lidé skládku nazývají „dolem“. Pracovní vybavení hledačů kovu obvykle bývá jen minimální - stačí jim lopata a pytel na nalezené kusy kovu. Na ochranné pomůcky nikdo nemyslí a ani na ně nemá peníze. Chudí Guatemalci se nebojí ani sesuvů půdy a odpadků, které je mohou zasypat.

Mohou si totiž za den svého „dolování“ ve vodě zamořené jedy a při dýchání vzduchu prosyceného výpary z hořících odpadků přijít asi na 150 quetzalů (v přepočtu 20 dolarů), tedy bezmála na dvojnásobek minimální denní mzdy zdejších zaměstnanců.