V ČR Big Mac nyní podle indexu stojí 3,46 dolaru. V USA je jeho průměrná cena 4,8 dolaru. Rozdíl cen ukazuje, že česká koruna je vůči dolaru podhodnocena o 27,9 procenta, dodal The Economist.
V eurozóně stojí Big Mac v průměru 4,95 dolaru, což ukazuje, že euro je vůči dolaru nadhodnocené o 3,3 procenta. Dražší hamburger než v Česku mají v Maďarsku, kde stojí v přepočtu 3,77 dolaru. Naopak za levnějším hamburgerem mohou zájemci vyrazit do Polska, kde vyjde na tři dolary.
Big Mac Index | Modrá: místní měna je vůči dolaru nadhodnocená, Žlutozelená: hodnota místní měny přibližně odpovídá, Červená: místní měna je vůči dolaru podhodnocená
V Norsku stojí Big Mac 7,76 dolaru. Norská koruna je tak podle tohoto žebříčku nejvíce nadhodnocenou měnou na světě. Naopak na Ukrajině za stejný produkt zaplatí zájemci 1,63 dolaru.
Big Mac Index zveřejňuje týdeník The Economist od roku 1986. Tento ekonomický ukazatel vychází z teorie parity kupní síly, podle níž by identické výrobky měly po přepočtu měnovým kurzem v různých zemích stát stejně. Proto lze srovnáním místních cen hamburgeru ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech světa.
Ceny hamburgeru Big Mac ve vybraných zemích (v dolarech): | |
---|---|
Země | Cena v dolarech |
Norsko | 7,76 |
Švýcarsko | 6,83 |
Venezuela | 6,82 |
Eurozóna | 4,95 |
Velká Británie | 4,93 |
USA | 4,80 |
Maďarsko | 3,77 |
Japonsko | 3,64 |
Česká republika | 3,46 |
Polsko | 3,00 |
Čína | 2,73 |
Rusko | 2,55 |
Indie | 1,75 |
Ukrajina | 1,63 |
Kritici „burgernomie“, tedy zábávné formy ekonomie, která se opírá o ceny hamburgerů, si ale cenové rozdíly vysvětlují po svém. Podle nich je logické, že v chudších zemích je Big Mac levnější než v bohatých, protože v chudých zemích jsou celkově nižší náklady a hlavně levnější pracovní síla. Index Big Mac ale ukazuje, že to tak vždy neplatí.
Například čínský jüan se k rovnovážné ceně ani nepřibližuje, i když Čína postupně bohatne. Analytici to přičítají manipulaci, které se podle nich dopouští tamní centrální banka, aby podpořil vývoz. The Economist ale také upozorňuje na fenomén měnové války, o němž se v roce 2010 poprvé zmínil brazilský ministr financí Guido Mantega a který vedl k tomu, že Brazílie se začala proti dalšímu růstu kurzu své měny bránit.