Německý recept na krizi: Dluhy přesměrovat do speciálních fondů | E15.cz

Německý recept na krizi: Dluhy přesměrovat do speciálních fondů

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: kolaz E15

vrb, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Německo na nadcházejícím summitu Evropské unie navrhne, aby jednotlivé členské země založily své vlastní speciální fondy, do nichž by převedly tu část státního dluhu, která přesahuje hranici 60 procent HDP. Řekl to německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Francouzský prezident Sarkozy pak prohlásil, že s německou kancléřkou Merkelovou ještě před summitem společně navrhnou opatření pro "budoucnost Evropy". K řešení krize se dnes vyjádřil i prezident ECB Mario Draghi.

Speciální fondy jednotlivých států by podle šéfa německé státní pokladny Schäubleho pomohly řešit nadměrné vládní dluhy. „Tyto fondy by měly být kryty příjmy vlastních vlád a zlikvidovány do 20 let,“ uvedl Schäuble. Nad limitem 60 procent, který byl jedním z kritérií pro vstup do eurozóny, má nyní dluhy většina členů měnové unie včetně Německa. Státní dluhy Řecka a Itálie jsou dokonce výrazně nad 100 procenty.

Schäubleho návrh se podobá doporučení, které nedávno předložila rada ekonomických poradců německé vlády. Ta ale předpokládala založení centrálního fondu eurozóny, za nějž by ručily všechny země eura. To kancléřka Angela Merkelová zpochybnila poukazem na to problémy s německou ústavou.

Schäubleho návrh založení fondů v každé zemi zvlášť by tak řešil obavy Německa z přenášení problémů z nadměrných dluhů členských zemí z národní na evropskou úroveň. Ministr svůj návrh již signalizoval v pondělí, kdy řekl, že by to oživilo důvěru finančních trhů ve veřejné finance členských zemí měnové unie.

Sarkozy: Suverenita je možná jen ve spojení s jinými

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve večerním projevu ve středomořském přístavu Toulon oznámil, že se v pondělí sejde s německou kancléřkou Angelu Merkelovou, aby ještě před summitem Evropské unie společně navrhli opatření pro „budoucnost Evropy“.

Sarkozy řekl, že Francie a Německo chtějí připravit novou smlouvu o EU, která bude „chránit euro“ a nahradí „chybnou“ maastrichtskou smlouvu, která byla základem pro vznik eura.

Francouzský prezident dodal, že „jednotnost Francie a Německa znamená, že jednotná a silnější bude celá Evropa“. Dodal že „všichni musí pochopit a akceptovat, že suverenita je možná jen ve spojení s jinými“; Evropa bude mít prý více suverenity, když bude akceschopnější.

„Reforma Evropy není pochod k nadnárodnímu rozhodování,“ řekl Sarkozy. „Integrace Evropy půjde mezivládní cestou, protože Evropa musí činit strategická politická rozhodnutí.“ Připomněl rovněž svou vizi „ekonomické vlády“, která by nespočívala na Bruselu, ale koordinovala by rozpočtovou politiku na mezivládní úrovni.

Sarkozy uvedl, že Evropská centrální banka musí zůstat nezávislá a rozhodnout se se sama, „kdy a jak zasáhne proti riziku deflace v Evropě“. Sarkozy letos tlačil na ECB, aby razantněji pomáhala zemím ohroženým dluhovou krizí, proti tomu se ale Německo důrazně postavilo a Sarkozy v této věci s Merkelovou uzavřel smír.

Sarkozy s Merkelovou se kvůli dluhové krizi eurozóny setkávají často před významnými zasedáními EU, aby se dohodli na společných návrzích. V některých zemích ale separátní akce tohoto dua vyvolává obavy z podřízení celé unie německo-francouzské dominanci.

Draghi: ECB je připravena jednat. Vyžaduje to ale hlubší fiskální integraci

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi dnes před poslanci Evropského parlamentu vyzval vlády zemí eurozóny, aby přijaly „novou fiskální úmluvu“ - dohodu o zpřísnění rozpočtových pravidel, která by podle něj obnovila důvěru finančních trhů v měnovou unii. „Mohou následovat další kroky, ale klíčové je, že záleží na jejich pořadí,“ řekl Draghi.

Šéf ECB tím naznačil, že banka by v případě dohody na větší fiskální integraci mohla udělat více pro zmírnění dluhové krize. Na ECB roste tlak, aby podstatně zvýšila své nákupy státních dluhopisů, a mluví se také o tom, že by poskytla rozsáhlé sumy peněz Mezinárodnímu měnovému fondu, který by je pak půjčil ohroženým zemím eurozóny.

Draghi taky uvedl, že rizika ohrožení hospodářského růstu v Evropě v poslední době narůstají a pro ekonomiku eurozóny budou v příštích měsících zátěží problémy bankovního sektoru. Finančním trhům tím podle analytiků naznačil, že jeho instituce příští týden zřejmě dál sníží úrokové sazby.

Autor: vrb, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video