V uplynulých dnech demokrati a republikáni alespoň působili dojmem, že se dohodnout chtějí. Nyní se zdá, že postoje obou stran se od sebe vzdalují. Krize se tak prohlubuje.
Jádrem sporu je americký státní dluh, jenž se nyní pohybuje kolem 14,4 bilionu dolaru. Americká vláda si potřebuje půjčit další peníze, jinak nebude schopná financovat svůj provoz. Nemůže tak ale učinit bez souhlasu Kongresu, ve kterém Sněmovnu reprezentantů ovládají republikáni a Senát kontrolují demokraté.
Republikáni souhlas s dalším půjčováním podmiňují rozsáhlými rozpočtovými škrty. Demokraté s tím souhlasí, požadují ale také nové daňové příjmy. S tím ale republikáni kategoricky nesouhlasí.
Dolar oslabuje
Úvod obchodování v Asii přinesl oslabení dolaru vůči jenu na čtyřměsíční minimum. Skepsi trhů naznačily i termínované obchody, v nichž americké akcie klesly o více než procento. Zlato, jež posiluje v dobách nejistoty, zároveň dosáhlo nového maxima 1616,89 dolaru za troyskou unci.
„Očekávám, že počáteční reakce trhů nebude spokojená. Myslím ale, že na nich nezavládne panika, protože budou čekat na další vývoj,“ řekl nicméně agentuře Reuters Jim Awad z finanční společnosti Zephyr Management.
Bílý dům chce dlouhodobé řešení
Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner v pátek odmítl další vyjednávání s prezidentem Barackem Obamou. O víkendu se sice nakonec sešli, k ničemu to ale nevedlo. Vyjednávání se tak stále více přesouvá do Kongresu. Vlastní řešení nyní vytváří jak Boehner, tak šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid.
Obama přitom pohrozil, že bude vetovat jakoukoliv krátkodobou dohodu, která by skutečné řešení pouze oddálila. Například podle zpravodaje stanice CBS News v Bílém domě Marka Knollera si ale lze těžko představit, že by Obama k takovému kroku přistoupil jen několik dní před vypršením lhůty pro dohodu. V takovém případě by mu republikáni mohli dávat případný pád Spojených států do platební neschopnosti za vinu.
Demokraté nechtějí škrty ve zdravotní péči a důchodech
Šéf sněmovny Boehnerse v současnosti podle webového deníku Politico zaměřil na plán, podle kterého by se strop pro americký dluh zvýšil nadvakrát. Nejprve o 900 miliard dolarů doprovázených úsporami ve výši 1,2 bilionu během příštích deseti let a pak na začátku příštího roku o 1,6 bilionu dolarů.
Kongres by tak podle šéfa sněmovny našel čas najít další rozpočtové škrty. I ty by se ale mohly stát zdrojem politického patu a současná krize kolem státního dluhu by se tak v počátku volebního roku 2012 mohla opakovat. I proto Bílý dům prosazuje řešení, jež by sahalo za prezidentské volby v listopadu příštího roku.
Šéf demokratů v Senátu Reid pak podle deníku The New York Times navrhuje, aby se strop pro zadlužení USA zvýšil okamžitě o 2,4 bilionu. Spolu s tím by američtí zákonodárci podle něj měli schválit rozpočtové škrty kolem 2,7 bilionu dolarů, které by se netýkaly zdravotní péče ani důchodů, jež jsou prioritou demokratů. Reidovo řešení by také neobsahovalo nové daně, aby bylo přijatelné pro republikány.
Hrozí otřes světové ekonomiky
Spojené státy oficiálně současný strop pro zadlužení ve výši 14,29 bilionu dolarů vyčerpaly 16. května letošního roku. Další peníze a čas získaly rozpočtovými přesuny. V případě, že republikáni a demokrati nedospějí k dohodě, dojdou americké vládě po 2. srpnu peníze.
Ekonomové již varovali předtím, že by to mohlo mít nedozírné následky pro světovou ekonomiku. Spojeným státům také kvůli současné nejistotě hrozí, že přijdou o své špičkové hodnocení schopnosti splácet závazky. Pokud by tak ratingové agentury učinily, mohlo by to otřást trhy. Americké dluhopisy se dosud považovaly za bezrizikovou investici.
