Nizozemský premiér chce sebrat Polákům evropské peníze | E15.cz

Nizozemský premiér chce Polsku sebrat evropské peníze. Jejich zmrazení je reálné

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Spor Polska s Evropskou unií o dodržování principů právního státu začíná nabírat na intenzitě. Olej do ohně tento týden přilil nizozemský premiér Mark Rutte, když oznámil, že požádá Evropskou komisi o zamítnutí polského národního plánu obnovy. Polsko by tím přišlo o 36 miliard eur, zhruba 914 miliard korun, z evropských fondů. V zemi také sílí obavy, aby tamní konzervativní vláda nevyvedla zemi z EU. Takový scénář však podle ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Zdeňka Beránka nehrozí. 

„Je nesmírně důležité říct komisi, aby neschválila polský národní plán obnovy,“ prohlásil Rutte na úterní schůzi nizozemského parlamentu a dodal, že návrh přednese evropským lídrům na příštím summitu EU, který se koná 21. a 22. října v Bruselu. Jeho záměr podpořila většina nizozemských zákonodárců. „Tento krok není namířený proti Polsku nebo jeho občanům, nýbrž proti polské vládě,“ zdůraznil nizozemský poslanec Sjoerd Sjoerdsma. 

Velmi ostře se vůči Polsku v posledních dnech vyjadřují mnozí členové Evropské komise a Evropského parlamentu. Ty popudilo zejména nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu, který minulý týden zpochybnil nadřazenost unijního práva nad polským. 

„Jsme velmi pevní v otázce principů a využijeme všechny dostupné prostředky, abychom je ochránili,“ reagoval eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. „Polsko tímto rozsudkem dává sbohem evropskému právnímu řádu. Hned jak nabude právní moci, musí přijít finanční následky. Bez evropského právního řádu nemohou být vypláceny evropské dotace,“ přidal se rovněž europoslanec za německou stranu Zelených a člen výboru pro rozpočtovou kontrolu Daniel Freund. 

Zmrazení je reálné

Možnost, že by ostatní unijní státy zmrazily Polsku peníze určené převážně na obnovu ekonomiky po koronakrizi, je podle odborníků a zahraničních médií reálná. Pro Rutteho bude ovšem velmi obtížné něco takového prosadit. 

„Komise může navrhnout pozastavení vyplácení prostředků z národního plánu obnovy v případě, že v daném členském státě dochází k porušování vlády práva. O tomto pozastavení ale následně musí prostou většinou rozhodnout zástupci členských států v radě,“ vysvětluje Beránek.  

„Polsko a Maďarsko nicméně tento mechanismus v minulosti napadly u Evropského soudního dvora. Přestože se v tomto soudním řízení na podporu mechanismu otevřeně postavily všechny instituce a deset členských států včetně Německa, Francie či Nizozemska, proces se může ještě nějakou dobu táhnout,“ dodává Beránek. 

S tím souhlasí uznávaný polský deník Rzeczpospolita, podle něhož se vyplácení evropských prostředků tímto konfliktem nejspíš jen o pár měsíců opozdí.       

Poláci polexit nechtějí

Polské vedení každopádně čelí kritice také na domácí půdě, kde je opozice osočuje ze snahy vyvést zemi z Evropské unie. Minulou neděli kvůli tomu demonstrovaly v ulicích měst desetitisíce lidí. 

Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki však možnost „polexitu“ odmítá a reálně na něj nepohlížejí ani experti. „Polsko velmi silně vnímá geopolitické ohrožení ze strany Ruska a tímto prizmatem přistupuje i ke svému členství v EU a NATO. Je na tom shoda napříč politickým spektrem,“ míní Beránek. „Pak je tu i jednoznačná ekonomická výhodnost, kterou si Poláci uvědomují i díky tomu, že často odcházejí za výdělkem do jiných unijních zemí,“ doplňuje.            

Setrvání Polska v sedmadvacítce na základě průzkumů podporuje přes sedmdesát procent tamní populace, což je například výrazně více než v České republice. Horké hlavy by mohl zklidnit též avizovaný odchod Jaroslawa Kaczyńského z vlády. Předseda strany Právo a spravedlnost je považován za nejvlivnějšího vládního politika a hlavního reprezentanta současné populistické politiky Polska. Ve středu ovšem oznámil, že na začátku roku 2022 rezignuje.   

Pokud by na polexit v budoucnu přece jen došlo, mělo by to pro Česko velmi bolestivé následky. „Polsko je třetím největším trhem pro český export, naše ekonomika hodně závisí na pracovnících z této země. Dopady by však byly především politické. Mohl by nastat lavinový efekt,“ varuje Beránek. „Ale opět, je to krajně nepravděpodobný scénář,“ uzavírá.    

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video