Orbán a Kaczyński upevňují své režimy, ale kartami mohou zamíchat mladí Maďaři a Poláci
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Polsko a Maďarsko zůstávají notorickými černými ovcemi zpráv Evropské komise o stavu demokracie a právního státu. Jednání jejich vlád ohrožuje finanční toky nejen z Bruselu, ale také z Norských fondů. Média plní informace o kontroverzních zásazích Varšavy a Budapešti do vzdělávání či práv menšin. Přesto se maďarský Fidesz a polská strana Právo a spravedlnost (PiS) drží na politickém výsluní a je otázkou, zda je někdo může ohrozit. Naději na změnu mají patrně v rukou mladí.
Maďarsko má na jaře příštího roku poslední šanci porazit Viktora Orbána. Po jedenácti letech u moci premiér dokončuje převzetí kontroly nad institucemi, médii a nad veřejnými financemi. Tvrdí to alespoň americký časopis The Atlantic ve svém burcujícím článku publikovaném na počátku července.
„Myslím, že směřujeme k bodu, odkud nebude návratu, kdy bude prakticky nemožné nahradit vládu prostřednictvím voleb,“ varoval v něm Péter Krekó z budapešťského Political Capital Institute.
Prakticky stejnou rétoriku volí polský expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk. Nedávný návrat na polskou politickou scénu postavil na tvrzení, že vládní PiS v čele s Jarosławem Kaczyńským zavádí nedemokratický režim po vzoru ruského prezidenta Vladimira Putina. „Jde o to změnit demokracii ve fasádu demokracie a pošlapat svobodu slova,“ prohlásil Tusk minulý týden v Gdaňsku.
Také Evropská komise minulý týden ve své zprávě opět vyjádřila vážné znepokojení nad vývojem obou zemí. Budapešti vytýká zejména tlak na média a nedostatečný boj s korupcí, hovoří o klientelismu a vazbách mezi politiky a byznysmeny.
V případě Varšavy považuje za hlavní problém pokračující změny v oblasti justice. Polsko dostalo ultimátum, aby se do poloviny srpna podřídilo verdiktu Soudního dvora EU, podle něhož nový disciplinární řád soudců odporuje unijní justici. V opačném případě hrozí zemi pokuta.
Maďarsko minulý týden přišlo o 200 milionů eur z Norských fondů. Dárci mají obavy ze způsobu rozdělování prostředků. Orbán navíc čelí podezření ze sledování novinářů a dalších nepohodlných osob. K tomu neutuchají protesty proti zákonu o propagaci homosexuality, k němuž premiér nakonec vágně přislíbil referendum. Ostatně domácí i zahraniční kritice kvůli postoji k právům sexuálních menšin a žen dlouhodobě čelí i polská PiS.
„Opravdu můžeme mluvit o zhoršení kvality demokracie. Ale to zhoršení se ještě nedotklo volební procedury, spíše jde o nakládání s veřejnými prostředky v kampani vládního tábora, využití ropné společnosti PKN Orlen k převzetí sítě regionálních deníků a o pokusy ovládnout soudy,“ vysvětluje situaci v Polsku politolog a publicista Rafał Matyja.
„Je pravda, že minulé volby byly OBSE označeny za free but not fair (svobodné, ale ne čestné – pozn. red.) vzhledem k omezené nezávislosti médiálního informování, splývání rétoriky vlády a kampaní vládních stran a k netransparentnímu financování stran,“ upozorňuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky na to, že podobné výhrady platí i pro Maďarsko.
V této atmosféře by se mohlo jevit jasné, že se maďarští voliči v příštím roce a polští v roce 2023 rozhodnou pro změnu, avšak situace není jednoduchá. Obě vládní strany dokázaly v uplynulých letech úspěšně kombinovat své zájmy a prosazování konzervativních hodnot se štědrou sociální politikou a vytvořily si tak silné a stabilní elektoráty.
„Vládní strana Fidesz je neoddiskutovatelně populární u velké části obyvatelstva, zejména u starších lidí žijících mimo velká centra. A to zejména vzhledem k relativnímu zlepšení ekonomické situace v období její vlády,“ zdůrazňuje Janebová.
„PiS šlo do voleb v roce 2015 s programem 500+, což je příspěvek zhruba tři tisíce korun měsíčně dnes už na každé dítě. Tím získalo skupinu voličů s nízkými příjmy. Státní příspěvek jim buď pomáhá udržet rodinný rozpočet, nebo se dostat na lepší životní standard – koupit si novou televizi nebo poprvé jet na dovolenou k moři,“ vysvětluje úspěch polské vládní strany Jan Škvrňák, historik a publicista, který dění v sousední zemi dlouhodobě sleduje.
I tak to však ani PiS, ani Fidesz nemusejí mít v příštích kláních snadné. Obliba polské opoziční Občanské platformy po Tuskově comebacku rychle stoupá. Podle průzkumu společnosti IBRiS si za měsíc polepšila o deset procentních bodů a s 26 procenty se dotahuje na vládní partaj, která by získala 33 procent hlasů. Zdá se však, ze Tusk přetahuje voliče jiné centristické straně, a je otázkou, zda dokáže v silně rozdělené zemi odloupnout hlasy z druhého tábora.
V Maďarsku se pokusí odstavit Orbána od moci široká opoziční koalice, jejíž naděje nejsou zanedbatelné. Podle průzkumů jsou síly vyrovnané. Problémem opozice je však velká nesourodost, která by brzy mohla vyústit v podobně problematické vládní soužití, jaké vidíme na Slovensku po porážce dlouho vládnoucího Směru.
„Strany jsou rozprostřeny prakticky napříč spektrem a zahrnují i kdysi pravicově extremistický Jobbik, který se nicméně v posledních letech posouvá do mainstreamu,“ zdůrazňuje Janebová.
Hlavním rizikem pro Orbána i Kaczyńského může být únava lidí z jejich dlouhé vlády a touha po generační změně. Ta je patrná zejména u mladých voličů. „Vidíme velmi jasný posun značné části mladé generace doleva. Je to levice vedená snahou být co nejdále od pravice. Je za tím i averze k církevním strukturám, svazující morálce a k vlastenecké propagandě,“ podotýká Matyja. Také v Maďarsku je popularita strany Fidesz u mladších třiceti let nižší než v celé populaci.
Kromě neshody na společenských tématech může být důvodem i nejistá ekonomická perspektiva mladých. Škvrňák zdůrazňuje, že podmínky pro založení rodiny v Polsku přes veškerou vládní snahu zůstávají špatné. Ceny nemovitostí a nájmů jsou vysoké a hlavní potíží je pracovní nejistota.
V Polsku je daleko větší podíl smluv na dobu určitou a dohod o provedení práce než v Česku. Obě země se proto potýkají s emigrací a demografickými problémy. „V tomto pomohl program 500+ porodnosti jen krátkodobě, zhruba rok po zavedení. Nyní už je demografická bilance Polska opět několik let negativní,“ dodává Škvrňák.
Vysoká obliba Evropské unie v obou zemích setrvává
Navzdory sporům Polska a Maďarska s Bruselem a časté vládní protiunijní rétorice zůstává vztah obyvatel obou zemí k Evropské unie kladný. V případě Poláků se obliba stabilně drží mezi osmdesáti až devadesáti procenty, je tedy velmi vysoká i u voličů PiS.
„Ti ovšem chtějí reformu EU ve prospěch parlamentů členských států na úkor unijních institucí,“ podotýká Škvrňák s tím, že tvrzení opozice o tom, že vláda si přeje odchod ze sedmadvacítky, není pravdivé.
Podobná situace je v Maďarsku, kde podporu unii vyjadřují více než čtyři pětiny lidí, mezi voliči Fidesz tři čtvrtiny.
