Normy umožňující pokuty pro státy eurozóny vstupují v platnost

euro

euro Zdroj: freedigitalphotos.net

Balíček řady nových pravidel k posílení ekonomického vládnutí a fiskální disciplíny v Evropské unii vstoupí v platnost v úterý 13. prosince. Státům eurozóny budou kvůli těmto opatřením v případě, že nebudou adekvátně reagovat na případná překročení norem, hrozit i citelné finanční sankce. Jejich výše bude činit až 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn dnes zdůraznil, že nová pravidla začne uplatňovat hned od chvíle, kdy vstoupí v platnost.

Jde o dodržování pravidel, jako je zejména maximálně tříprocentní deficit rozpočtu či dluh nejvýše na úrovni 60 procent HDP. V současné době se hospodářská i rozpočtová situace zhoršila prakticky ve všech zemích Evropské unie. Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, tak vede s naprostou většinou států procedury pro porušení práva kvůli překročení limitů. Netýká se to pouze čtyř zemí - Estonska, Finska, Lucemburska a Švédska.

O nových pravidlech z balíčku šesti opatření, která před více než rokem navrhla Evropská komise, jednaly členské země a Evropský parlament řadu měsíců. Podle komise jde o nejucelenější posílení ekonomického vládnutí v EU a v eurozóně od vzniku evropské měnové unie před téměř 20 lety. Cílem balíku je boj s krizí a předcházení jejímu opakování v budoucnosti.

Díky novým pravidlům budou muset země, s nimiž komise vede právní kroky, adekvátně reagovat na doporučení Bruselu. Jde třeba o termíny, do kdy by měly konkrétní kritéria opět začít plnit. Členským zemím eurozóny by pak v případě neplnění těchto doporučení a met hrozily zmiňované sankce.

Zatímco dosud se komise zaměřovala výhradně na kritérium výše rozpočtového schodku, od nynějška se začne stejně přistupovat k maximální výši dluhu. Sankce tak budou hrozit i zemi eurozóny, která bude mít rozpočtový schodek v souladu s požadovaným maximálně tříprocentním kritériem, avšak která neplní dluhové kritérium maximálně 60 procent HDP.

Balíček by měl být, jak dnes zdůraznil eurokomisař Rehn, jakýmsi základním pilířem či odrazovým můstkem pro další posílení pravidel. Na něm se kvůli nekončící dluhové krizi na summitu koncem minulého týdne dohodla většina zemí EU.

Sedmnáct zemí eurozóny, k nimž by se mohly připojit i ostatní nečlenské unijní země eurozóny s výjimkou Británie, by měly například usilovat o de facto vyrovnané strukturální rozpočty. Budou pro ně platit také automatické sankce za porušování norem či zpřísněný rozpočtový dohled. Nový pakt by měl být na mezivládní úrovni dokončen do března.