Norsko prosperuje. Obává se však propadu cen ropy | E15.cz

Norsko prosperuje. Obává se však propadu cen ropy

Norsko
Norsko
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ekonomika čtvrtého nejbohatšího státu na světě podle HDP na hlavu jde nahoru i v době, kdy má spousta zemí vážné hospodářské problémy. Norsko za první čtvrtletí i bez výnosného těžebního sektoru vykázalo v porovnání s předchozím obdobím růst o 1,1 procenta. To je lepší výsledek, než se čekalo, a zároveň více než dvojnásobné zvýšení oproti německému.

Sedmý největší vývozce ropy a druhý největší exportér plynu ale nadále sází hlavně na své přírodní zdroje a plánuje velké investice do těžebního odvětví. Obává se však, že vnější krize může srazit ceny ropy.

Téměř kuriózně zapůsobila ve srovnání se zprávami z jiných zemí informace, že Norsko revidovalo odhad přebytku letošního hospodaření. Po započítání příjmů z těžby má být oproti dřívějšímu předpokladu vyšší o 36 miliard norských korun (122 miliard korun) a dosáhnout zhruba 381 miliard.

K rozpočtovým účelům ale Oslo používá jen zlomek těžebních výnosů, schválený strop představuje čtyři procenta takzvaného ropného fondu. Rozpočtový schodek tedy letos zřejmě dosáhne 112 miliard korun.

Těžba ropy a plynu tvořila v roce 2010 více než pětinu HDP země. Skandinávský odpírač vstupu do EU má ale přesto důvod ke starostem. Dobývání plynu až na loňský malý výkyv stále stoupá. Produkce ropy podle amerického Úřadu pro energetické informace ale dosáhla vrcholu v roce 2001 a od té doby klesla z 3,2 milionu barelů denně na loňských 1,8 milionu barelů.

Země proto umožnila intenzivní průzkum nových nalezišť, na kterém se kromě domácího Statoilu podílí mnoho dalších společností. „Můžete vidět, že energetické zdroje jsou, ale je stále těžší a těžší je získávat a stojí to stále více,“ uvedl před třemi týdny ministr pro ropu a energii Ola Borten Moe.

Norský statistický úřad v červnu sdělil, že se dá v příštím roce očekávat rekordní výše investic do norského ropného a plynového průmyslu. Přesáhnou 194 miliard norských korun, zatímco pro letošek se uvádí přibližně 187 miliard.

Oslo ale s napětím pozoruje hospodářské nesnáze jiných zemí. „Existují varovné znaky, které musíme brát vážně. Pokud ceny energií významně klesnou, bude to značit, že světová ekonomika čelí velkým problémům. V tom případě budeme mít mnoho potíží, nejen pokles investic v pevninském šelfu,“ zdůraznil Moe.

Čtěte také:

Stávka norských těžařů zvedá ceny severomořské ropy

Nejvíc se za benzin platí v Norsku, Česko je nad průměrem

Které ekonomiky nejlépe „šlapou“?

Další problémy v poslední době přinesla stávka stovek zaměstnanců ropného průmyslu kvůli výši mezd a penzí. Každý den jejich nečinnosti způsobil odhadované ztráty 150 milionů korun. A to nejsou jedinými pracovníky, kteří se v Norsku, kde míra nezaměstnanosti dosahuje tří procent, cítí nespokojení. Po 28 letech vyrazili v květnu do stávky zaměstnanci veřejného sektoru, například policisté, celní úředníci, učitelé či pracovníci městských úřadů. Protestovali proti tomu, že vláda chce zvýšit jejich mzdy jen o 3,75 procenta místo požadovaných 4,3 procenta.

Největší vývozci ropyAutor: E15

Vláda i odborníci se ale ke zvyšování mezd staví nepříznivě. Obávají se přehřívání ekonomiky. Příliš silná norská koruna by podle nich poškozovala norské vývozce. Z ropného fondu, jenž investuje v zahraničí, letos proto využijí méně než možná čtyři procenta.

Největší vývozci plynuAutor: E15

Země, která je zároveň vně i uvnitř Evropské unie

Domněnka, že Norsko zůstává mimo Evropskou unii, je iluze, dokládá letos zveřejněná zpráva vlády v Oslu. „Jsme téměř tak hluboce integrováni jako Velká Británie,“ uvedl Fredrik Sejersted, šéf komise, jež materiál zpracovala. Jako důkaz uvádí i to, že země už přijala tři čtvrtiny unijní legislativy.

Vládní výbor svou zprávou znovu upozornil na základní dilema státu, který je členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), což mu umožňuje přístup na unijní vnitřní trh. Odborníci už delší dobu debatují o tom, zda se Norsku vyplatí být jakýmsi pseudočlenem EU bez hlasovacích práv, nebo by bylo lepší se na rozhodování společenství podílet.

Obecně se věří, že materiál by mohl podnítit nové diskuze o vstupu do unie. Experti také upozorňují, že projekt EHP bude těžko udržitelný, až se jeho další člen, Island, k unii připojí. Odpor Norů k EU se zdá nepřekonatelný. Vstup do ní odmítli už dvakrát. Podruhé, v roce 1994, hlasovalo proti přes 52 procent lidí.

A euroskeptiků od té doby přibylo. Podle průzkumů teď chtějí mimo unii zůstat rekordní tři čtvrtiny populace. Politici proto téma s mizivým potenciálem volebních zisků vesměs přecházejí mlčením.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video