Norský fond přestane nakupovat české dluhopisy

Peníze, koruny

Peníze, koruny Zdroj: Anna Vacková, E15

Ilustrační foto
Česká měna se vyrovnává z šoku.
3
Fotogalerie

Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard dolarů (6,8 bilionu korun) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to norské ministerstvo financí.

Kromě České republiky se rozhodnutí týká ještě Chile, Maďarska, Izraele, Malajsie, Mexika, Polska, Ruska, Jižní Koreje a Thajska.

„Spolu s určitou úpravou váhy některých zemí u státních dluhopisů pomohou navrhované změny snížit transakční náklady při řízení fondu,“ uvedlo ministerstvo. Fond i nadále bude moci do dluhopisů v měnách těchto zemí investovat, pokud to manažeři fondu uznají za vhodné. Investice ale budou omezeny na pět procent hodnoty portfolia cenných papírů s pevným výnosem.

Norská centrální banka, která fond řídí, navrhla v roce 2017 reorganizaci portfolia cenných papírů s pevným příjmem tak, aby byla zrušena většina měn, ve kterých fond v rámci tohoto portfolia investuje, a zůstaly tam pouze investice v amerických dolarech, eurech a britských librách. Po více než roce však ministerstvo rozhodlo, že z dluhopisového indexu, který fond sleduje, odstraní pouze deset měn. Investovat tak bude nadále možné třeba v japonských jenech, australském a kanadském dolaru, švédských a dánských korunách, švýcarském franku a singapurských, novozélandských a hongkongských dolarech.

Rozhodnutí bylo učiněno poté, co fond získal souhlas, aby se podíl akcií v jeho portfoliu zvýšil na 70 procent. Argumentoval tím, že dává malý smysl vlastnit státní dluhopisy po celém světě, protože jsou stále více v vzájemném vztahu, a je také napojen na množství měn prostřednictvím akcií.

Konkrétní změny a začátek jejich platnosti budou stanoveny po konzultaci s centrální bankou a po projednání v parlamentu, uvedla agentura Bloomberg.

Fond byl založen v roce 1990 a investuje výnosy z rozsáhlé těžby ropy a plynu v Norsku. Aktuální hodnota jeho majetku činí podle webu fondu 9,03 bilionu norských korun (23,9 bilionu korun), což z něj dělá největší státní fond bohatství na světě. Vlastní zhruba 1,3 procenta všech akcií prodávaných na burzách ve světě. Patří mezi nejvlivnější investory a čas od času vydává dokumenty, kterými se snaží ovlivňovat chování podniků. Z etických důvodů neinvestuje do mnoha firem, jako jsou producenti tabáku či výrobci jaderných zbraní a kazetové munice.

Ministerstvo také uvedlo, že se zvýší mandát fondu pro investice do obnovitelných zdrojů energie na dvojnásobek, a to na 120 miliard norských korun (318 miliard korun). Fond bude moci investovat do projektů obnovitelné infrastruktury, jako jsou větrné a solární elektrárny, což už delší dobu požadují ekologické skupiny, poznamenala agentura Reuters.