Obama počítá s podporou infrastruktury, počínaje výstavbou nových dálničních tahů a konče modernizací škol. Prezident také chce více peněz pro učitele. Daňovými úlevami hodlá podpořit firmy, které budou ve Spojených státech vytvářet nová pracovní místa. Na tvorbu míst a infrastrukturu by v rozpočtu celkem mělo jít kolem 800 miliard dolarů.
Obama zopakoval svůj dlouhodobý požadavek vyšších daní pro nejbohatší Američany, kteří by podle něj měli platit nejméně třicetiprocentní daň z příjmu. Prezident také chce vyšší daň z dividend. Pokud by tato opatření prošla Kongresem, vyneslo by to americké státní pokladně podle odhadů 1,5 bilionu dolarů za deset let.
„Při tvorbě rozpočtu jsme se řídili myšlenkou, že naší zemi se vždycky dařilo, když každý měl spravedlivou příležitost. Návrh odmítá pojetí ekonomiky, kde se každý stará jen o sebe, které přispělo k prohloubení propasti mezi nejbohatšími a nejchudšími Američany,“ řekl Obama.
Menší rozpočet čeká armádu i vesmírné programy
Dodal, že v návrhu hodlá bojovat i obřími deficity amerických rozpočtů. Podle něj by se za deset let měly snížit o čtyři biliony dolarů. Schodek 900 miliard dolarů plánovaných na příští rok je ale opět vysoký a výdaje v něm podle agentury Reuters přispějí během následující dekády o růst deficitu o šest bilionů dolarů.
Americká média se shodují, že návrh zaměřený hlavně na výdaje pro boj s deficitem příliš nedělá, i když Obama mluví o citlivých škrtech. S menším rozpočtem se bude muset smířit armáda, méně peněz bude vyčleněno i na vesmírné programy.
Kongresem návrh pravděpodobně neprojde
Návrh šéfa Bílého domu je nicméně s největší pravděpodobností určen jen voličům, kteří budou na začátku listopadu rozhodovat, zda jej v úřadu ponechají i v dalším období. Republikáni, kteří ovládají jednu komoru Kongresu, již dali najevo, že návrh odmítnou.
Obamu dlouhodobě kritizují jako rozhazovačného politika, který lehkomyslně zvyšuje zadlužení země. „Obamův rozpočet je urážkou amerického daňového poplatníka,“ poznamenal například dosavadní favorit republikánského klání o nominaci na prezidenta Mitt Romney.
Zadlužení Spojených států dosahuje asi 15 bilionů dolarů (více než 287 bilionů korun). V posledních čtyřech letech se deficit rozpočtu vždy pohyboval nad hranicí jednoho bilionu dolarů, což je podle většiny ekonomů jen stěží udržitelné. Letošní deficit má ještě činit asi 1,33 bilionu dolarů, což by představovalo zhruba 8,5 procenta hrubého domácího produktu.
