Obchodní války nehrozí, překážek pro exportéry ale přibývá | E15.cz

Obchodní války nehrozí, překážek pro exportéry ale přibývá

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Jan Stuchlík

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Bez co nejvolnějšího mezinárodního obchodu bude světová ekonomika pokulhávat, varuje Světová obchodní organizace. Přitom překážek je v zahraničním obchodě v posledních letech stále více. Musí se s nimi potýkat i české firmy.

Obavy z obchodních válek mezi státy, které se objevily po vypuknutí finanční krize a následné recese, se zatím nepotvrdily. Přesto se nejrůznější ochranářské praktiky, které mají bránit dovozům a chránit domácí firmy, plíživě ve světě rozšiřují. Místo aby staré bariéry postupně mizely, přidávají se k nim nové, konstatuje Světová obchodní organizace.

Pro české firmy to není dobrá zpráva. Sice čtyři pětiny českého vývozu míří na trhy v Evropské unii, nicméně podnikatelské organizace a ministerstvo průmyslu a obchodu by chtěly výrazněji prosadit české zboží i mimo Evropu. Právě tam přitom ochranářství bují nejvíce. Za poslední rok ve světě přibylo 154 obchodních překážek. Nejvíce chrání svůj trh Argentina, Brazílie, Indonésie, Rusko a Čína.

České firmy tyto klacky pod nohama začínají cítit. „Problematický přístup máme na trhy skupiny BRIC, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Obecně se dá říci, že čím je trh perspektivnější, tím roste i počet byrokratických, daňových a jiných překážek, které musí importér překonat,“ říká Zbyněk Frolík, zakladatel a spolumajitel výrobce nemocničních lůžek Linet.

V Rusku straší certifikáty

Největší část českého vývozu, který míří mimo Evropskou unii, nachází odbyt v Rusku. Tam se jako největší problém pro české firmy ukazuje to, že neuznává mezinárodní certifikáty kvality ISO. „Nutí dodavatele k jejich certifikaci GOST. Týká se to i Ukrajiny. V těchto zemích je vše na blahovůli kompetentních úřadů a jejich výkladu předpisů a norem,“ tvrdí Jiří Grund, předseda Asociace exportérů.

V minulosti se objevily případy, kdy splnění těchto podmínek nakonec firmy od vývozu odradilo. „Stalo se nám to na Ukrajině, kde jsme od obchodu ustoupili,“ dodává Otto Daněk, generální ředitel společnosti Atas Náchod.

Státy s největší ochranou trhu Autor: Evropska komise

Rusko se loni v srpnu stalo členem Světové obchodní organizace (WTO). Přesto to Moskvě nezabránilo, aby se rozhodla zvýšit dovozní cla u 370 položek. Mezi postiženými jsou například výrobci automobilových součástek. Pro dovozce platí od loňska i povinný recyklační poplatek, kterému se domácí výrobci mohou vyhnout, upozorňuje nedávná zpráva Evropské komise, která monitoruje překážky v zahraničním obchodě.

Bariéry buduje i Ukrajina, jež chce s WTO začít jednat o zvýšení maximálních celních sazeb u 371 položek. Komise varuje, že kdyby byl Kyjev úspěšný, otevřela by se cesta i dalším státům, aby zvrátily dosavadní snahu o snižování cel.

Ochrana domácích firem

Ochranářská opatření, která v posledních pěti letech přijaly státy skupiny G-20, kam kromě rozvinutých zemí patří i obři typu Číny, Indie či Brazílie, dosud zasáhla 3,6 procenta celosvětového dovozu. Za poslední rok se nové bariéry týkaly dovozů za 16 miliard dolarů, což jsou dvě desetiny procenta zahraničního obchodu zemí G-20.

Kromě zvyšování cel se rozmáhají i nejrůznější překážky, které mají dovozcům jejich obchody znechutit. Argentina, která se snaží zlepšit zápornou obchodní bilanci, sáhla k systému dovozních licencí, jež se týkají veškerého zboží. Brazílie zase v rámci podpory domácího průmyslu daňově zvýhodňuje domácí produkci před dovozem.

Nejvíce zasažené obory Autor: WTO

„V Číně se potýkáme se zdlouhavou a byrokraticky velmi náročnou certifikací. V Rusku či Brazílii je to zase vysoké zdanění, které prodražuje výrobek, v Brazílii navíc čelíme i vysokým celním sazbám. Tyto trhy v roce 2013 tvořily 20 procent našeho exportu, ale předpokládáme, že tento podíl v budoucnu i přes zmíněné překážky výrazně vzroste,“ říká Frolík z Linetu.

K ochraně domácího průmyslu před zahraniční konkurencí ovšem nesahají jen rozvíjející se země. „Tarifní omezení zavedla na naše dovozy Austrálie, kam dodáváme hydroizolační fólie na skládky. Nedávno tam zahájil výrobu domácí výrobce a okamžitě bylo na dovozy uvaleno clo pět procent. Delší dobu platí clo na náš vývoz do Ruska ve výši deset procent, které také chrání domácí výrobu,“ vysvětluje Jiří Hlavatý, generální ředitel společnosti Juta.

Nepříjemné překážky i v Evropské unii

Největší část českého vývozu pořád míří do Evropské unie a nic na tom v dohledné době nezmění ani strategie státu, která chce export přeorientovat více na jiné trhy. Přestože by firmy v EU neměly na jednotném trhu na překážky narážet, opak je pravdou. „Ve všech zemích Evropy zvláště Německa a Skandinávie existují národní certifikáty, které chrání domácí výrobce nebo určitou skupinu výrobců. Specifikace technických parametrů pro výběrová řízení jsou pak pro dovozce těžko dosažitelná,“ hovoří o zkušenostech Juty Hlavatý.

V poslední době zaznamenaly české společnosti omezení při exportu elektrických a elektronických výrobků do Německa a Švýcarska. Evropská komise kvůli těmto případům zavedla systém, kdy členské státy musí komisi předem oznámit opatření, která by mohla vnitřní obchod v evropské unii omezovat. Při zatím poslední revizi fungování vnitřního unijního trhu v roce 2012 se však boření administrativních bariér při obchodu komise nevěnovala.

„Problém českých firem je spíše v tom, jak jsou obecně čeští dodavatelé na unijních trzích vnímáni, protože byznys na nich je především o důvěře,“ myslí si Frolík z Linetu. Jakmile si však Češi svou pověst v EU vybudují a potvrdí, obchod funguje podle Frolíka naprosto standardně.

Evropská unie chrání i komplikuje
Evropská unie dokáže některým českým firmám zkomplikovat život i tím, že chce chránit svůj trh. V minulosti například zavedla ochranné clo na dovoz ferochromu z Kazachstánu a Ukrajiny. Ten se používá jako přísada do speciálních ocelí. „Používáme ferochrom do ložiskové oceli. Pro nás clo znamenalo zvýšení nákladů,“ říká Petra Jurásková, mluvčí Třineckých železáren. Komplikací pro ocelárny je i opačný extrém. Neregulovaný vývoz železného šrotu, který si ostatní země chrání vývozními cly, způsobuje, že evropské ocelárny se potýkají s jeho nedostatkem.

Brazílie chrání svůj průmysl velmi cíleně a tvrdě

Rychle se rozvíjející státy začínají používat ochranářská opatření proti dovozům jako součást širší strategie rozvoje ekonomiky a domácích firem. Příkladem může být Brazílie. Ve vládním Velkém brazilském plánu, který má podpořit rozvoj tamního průmyslu a jeho konkurenceschopnost, se objevují například daňová zvýhodnění domácích firem. Daňové výhody stát

poskytuje podnikům, které zboží vyrobí v Brazílii. Nutí tak zahraniční firmy do země přesunout své závody nebo si větší podíl součástek objednávat od místních dodavatelů. Evropská komise varuje, že zmíněné praktiky mohou výrazně ohrozit nejen evropský vývoz do této jihoamerické země, ale i přístupnost dalších zemí světa.

Od loňského září se daňové zvýhodnění týká i automobilového průmyslu. Čistě dovážené vozy jsou tak dražší než auta vyrobená v Brazílii. Letos v květnu vláda program posílila, když požaduje ještě větší podíl domácí výroby, aby firma na úlevu dosáhla. Podobný režim platí i pro oblast telekomunikací. Brazilské podniky mají výhody při veřejných zakázkách, které se týkají dopravních systémů a vybavení. Preferenční zacházení získají i brazilské firmy z jiných oborů. Letos v dubnu federální vláda oznámila vytvoření strategických agend v devatenácti ekonomických sektorech, které budou obsahovat i ochranu před zahraniční konkurencí či pomoc v podobě zvýhodněných úvěrů při vývozu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video