OBRAZEM: Konec soptění na ostrově La Palma. Vulkán napáchal škody za více než 20 miliard eur

Erupce sopky Cumbre Vieja na španělské La Palmě byla prohlášena za skončenou

Erupce sopky Cumbre Vieja na španělské La Palmě byla prohlášena za skončenou Zdroj: profimedia.cz

Erupce sopky Cumbre Vieja na španělské La Palmě byla prohlášena za skončenou
Erupce sopky Cumbre Vieja na španělské La Palmě byla prohlášena za skončenou
Erupce sopky Cumbre Vieja na španělské La Palmě byla prohlášena za skončenou
Erupce sopky Cumbre Vieja na španělské La Palmě byla prohlášena za skončenou
Erupce sopky Cumbre Vieja na španělské La Palmě byla prohlášena za skončenou
128
Fotogalerie

Aktivitu sopky na španělském ostrově La Palma, jejíž erupce začala 19. září, byla prohlášena tamními úřady za ukončenou. Stalo se tak po více než třech měsících, uvedla agentura AFP. Experti se zprvu obávali, že by se mohla sopka znovu probrat k životu, ale vulkán svou činnost nakonec neobnovil. Skončila tak nejdéle trvající erupce od doby, kdy se na Kanárských ostrovech pořizují záznamy o sopečné aktivitě. Tedy více než 500 let, uvedla agentura Reuters.

Láva ze sopky na ostrově La Palma rozžhavená na více než 1000 stupňů postupně zničila téměř 2900 obytných domů a dalších budov, pokryla téměř 1200 hektarů včetně stovek hektarů plantáží a poškodila desítky kilometrů silnic. Více než 7000 lidí muselo být evakuováno a materiální škody byly odhadnuty na více než 900 milionů eur (zhruba 22 miliard korun).

Podívejte se na postup lávy ze sopky směrem k moři

Díky včasným evakuacím si erupce nevyžádala žádnou přímou oběť, před měsícem ale zemřel starší muž, který odstraňoval sopečný popel ze svého domu.

Ostatní obyvatele kromě lávy a popela ohrožovaly i drobné úlomky vulkanického skla, jimž se říká Peleiny vlasy, podle bohyně sopek a ohně z havajské mytologie. Některé jsou jen vlákna o průměru menším než milimetr. Mohou se šířit vzduchem několik kilometrů daleko a způsobit podráždění kůže či očí.

Nakonec si však mohou místní konečně po více než třech měsících oddechnout. „Trvalo to 85 dní a 18 hodin. Dnes může vědecký výbor erupci prohlásit za ukončenou,“ oznámil Julio Pérez z krizového týmu Pevolca. Obyvatelé jednoho z Kanárských ostrovů se tak netrpělivě očekávané zprávy dočkali na Boží hod vánoční; agentura DPA ji označila za vánoční dárek.

Sopka náhle téměř utichla už večer 13. prosince. Od té doby už nevybuchla, ani nevychrlila žádný materiál a nevyvolala téměř žádné otřesy. Mluvčí Pelvoca Miguel Ángel Morcuende však varoval, že vulkán je nevypočitatelný a může se opět náhle probudit. Kromě toho jsou nadále nebezpečné plyny, které z vulkánu stoupají.

Podívejte se na nové záběry z okolí sopky

Evakuovaní se vracejí domů

Do svých domovů se po skončení několikaměsíční erupce sopky začínají vracet i první obyvatelé ostrova La Palma. Do svých domovů s tak vrátila zhruba první tisícovka z asi sedmi tisíc evakuovaných. Kdy se budou moci vracet další, zatím není jasné. Na 2330 evakuovaných se nevrátí vůbec, protože jejich domy zničila láva, informovala místní média.

„Celý dům je plný popela. Ale jsem šťastný, že už se můžu vrátit,“ řekl deníku El País Abraham Rodríguez z Los Llanos de Aridane. Dodal, že je mu ale líto rodin, které bydlely nedaleko a o všechno přišly. Domů se vrátil také Mauro z nedaleké obce Cruz de Tajuya, který měl štěstí - láva se zastavila asi 500 metrů od jeho domu. „Je ale smutné vidět tu krajinu kolem, všude černo,“ řekl Mauro agentuře EFE.

V některých zónách mohli místní s povolením krizového štábu chodit odklízet popel i během posledních dnů erupce. Jeden starší muž přitom zemřel, když odstraňoval sopečný popel ze svého domu. Stal se tak jedinou nepřímou obětí přírodní katastrofy. Díky včasným evakuacím nikdo další nezahynul.

Tento týden se část obyvatel evakuovaných obcí vrací domů za doprovodu hasičů nebo členů červeného kříže. „Nikdo by neměl do svého domu vstupovat sám,“ varoval krizový štáb regionální vlády Kanárských ostrovů. Lidé by měli také mít respirátory a dům nejprve minimálně 15 minut pořádně vyvětrat, protože v objektech mohou být nahromaděné nebezpečné plyny. Pokud by někdo cítil závratě či měl pocit na zvracení, okamžitě má vyhledat lékařskou pomoc. Místní úřady také vyzvaly obyvatele k pečlivé kontrole svých domů a k ohlášení případných prasklin ve zdech.

„Je to velmi smutné, vidět lidi, kteří přišli o všechno. Někteří navíc nemají ani práci a teď musí začít od nuly,“ řekla agentuře EFE Carmen Nievesová z obce Tacande, která leží jen něco přes kilometr od vulkánu. Nievesová strávila evakuaci v domu své matky, několik stovek lidí erupci přečkalo v hotelech.

Turistická atrakce

I když sopka Cumbre Vieja zpočátku turisty odrazovala, především kvůli možnosti nebezpečí, nyní se situace obrací a turisté začali na ostrov La Palma opět proudit právě kvůli vulkánu. Agentura Reuters uvedla, že tak činí kvůli tomu aby viděli živel na vlastní oči, ale také proto, aby pomohli vydělat místním obyvatelům, které katastrofa zasáhla.

„Snažíme se pomoci pasivně, tím, že se přijedeme na sopku podívat, protože to je jedinečná věc. Zároveň ale přispíváme tak, že utratíme peníze v hotelu, restauraci nebo půjčovně aut,“ uvedla v průběhu podzimu turistka Olga Reinosová z blízkého ostrova Fuerteventura.

Místní úřady sice do bezprostřední blízkosti masivu Cumbre Vieja nikoho po dobu řádění sopky nevpustily, pro turisty ale připravily několik míst s dobrým výhledem, kde mohli sopku z bezpečí pozorovat. Na tato místa je navíc zdarma dovážela kyvadlová doprava.

Podívejte se na unikátní záběry fotografa a dronisty Petra Juračky, který letos v březnu navštívil Island, kde natočil záběry vulkánu Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir >>>

Vulkán živila „horká skvrna“

Najít příčinu sopečné aktivity na ostrově La Palma se již dříve rozhodl španělský deník El País. Ten uvedl, že Kanárské ostrovy leží na Africké litosférické desce, která „pluje“ po zemském plášti směrem na východ zhruba stejnou rychlostí, jakou rostou lidské nehty. Před zhruba 20 miliony let deska začala přecházet přes takzvanou horkou skvrnu, zásobník magmatu, který zahájil utváření prvních ostrovů - Fuerteventury a Lanzarote.

Naopak El Hierro a La Palma, kde 19. září vybuchla sopka, jsou nejmladší ostrovy, staré bezmála 1,2 milionu, respektive 1,8 milionu let. Horká skvrna se pod nimi stále nachází, což je důvod, proč mají tyto ostrovy aktivní sopky, které rozšiřují jejich povrch, napsal list El País.

Vulkanologové věří, že magmatický zásobník se nyní nachází pod ostrovem La Palma. V roce 2011 utvořil podmořskou sopku na ostrově El Hierro, která téměř dosáhla k hladině. Tímto způsobem se utvořily všechny Kanárské ostrovy, které jsou ve skutečnosti obřími vulkány. Například La Palma ode dna oceánu měří 6500 metrů, což je o pár set metrů méně než nejvyšší vrchol jihoamerických And Aconcagua. Nejstarší ostrovy Fuerteventura a Lanzarote se naopak kvůli erozi zmenšují a nakonec zcela zmizí pod hladinou moře.

„Erupce na La Palmě je bezpochyby tou nejničivější v historii Španělska,“ uvedl geolog Juan Carlos Carracedo, který svůj život zasvětil studiu sopek na Kanárských ostrovech. Od té doby, co La Palmu v roce 1493 dobyli Kastilci, bylo zaznamenáno sedm dalších vulkánů, jejichž láva při erupcích pohltila domy, úrodu i přístavy. Dopad těchto katastrof však byl mnohem menší než současná erupce, protože ostrov byl méně obydlený a bez ekonomických motorů v podobě turismu a skleníků s banánovníky.

„Dokonce ani Timanfaya na ostrově Lanzarote v roce 1730 nezpůsobila tolik škody,“ dodal Carracedo, emeritní profesor univerzity na ostrově Gran Canaria.

Proud lávy vyvěrající ze sopky Cumbre Vieja napáchal mnohem více škod, než kolik bylo zaznamenáno při jiných erupcích. Jde o poslední kapitolu v dějinách vulkanické aktivity, která na Kanárských ostrovech začala před více než 20 miliony let. Tento fenomén přináší zánik i stvoření, protože bez vulkánu by Kanárské ostrovy vůbec neexistovaly.

Za posledních pět století se zem vždy otevřela na Cumbre Vieja, působivém horském hřebenu rozpínajícím se na jihu ostrova, který protíná téměř 30 kráterů. Lávové jazyky většiny dříve zaznamenaných erupcí podobně jako nyní postupovaly podél západního svahu Cumbre Vieja. Velká část z nich dosáhla moře, kde vytvořila platformy rozšiřující rozlohu ostrova.

„Erupce, která na místě moře vytvořila největší kus země, byla ta z roku 1949,“ vysvětluje Carracedo. „Tu oblast pokryli úrodnou zemí přinesenou z jiné části ostrova a vysázeli na ní banánovníky, což je tropická rostlina, která nejlépe roste v u hladiny moře. Plantáže jsou proto momentálně jedny z nejproduktivnějších na ostrově,“ dodal Carracedo.

Vulkanologové se domnívají, že pod Kanárskými ostrovy je horká skvrna, tedy zásobník magmatu s vysokou teplotou, který se neustále snaží najít místo, kudy se dostat na povrch. Způsobuje zemětřesení a vzedmutí země až do chvíle, dokud nevyvře. Jde o stejný typ vulkanické činnosti, která vytvořila americké Havajské ostrovy v Tichém oceánu.

Teorie horké skvrny je však v něčem kontroverzní, protože sama o sobě nedokáže plně vysvětlit veškerou vulkanickou aktivitu na Kanárských ostrovech, například relativně nedávné erupce na starších ostrovech, jako je Lanzarote.

Podívejte se na fotografie z místa dění: