Prostředníci se pokoušejí dosáhnout dohody o federálním uspořádání ostrova s centrální vládou. Mezi největší překážky patří kupříkladu majetkové nároky lidí, kteří museli opustit své původní domovy. „Pomaleji by to mohlo jít už pouze tedy, když by se to úplně zastavilo. Poslední tři měsíce byly nejhorší tři měsíce od počátku těchto jednání v září 2008,“ postěžoval si novinářům před setkáním speciální vyslanec OSN Alexander Downer.
Organizace není ve snaze o urychlení procesu osamocená, k rychlejšímu tempu vyzval tento týden i šéf Evropské komise José Barroso. Zatímco řecký jih je pod tlakem kvůli blížícímu se předsednictví EU, které má převzít za rok, pro sever a Ankaru je spor nepříjemný kvůli turecké přihlášce do unie. Kyperský prezident Demetris Christofias nedávno podotkl, že se Turecko nestane členem EU, dokud z Kypru nestáhne svých 45 tisíc vojáků.
„Kyperští Turkové se pokusí uzavřít jednání ještě v roce 2011,“ slíbil tento týden prezident neuznané severokyperské republiky Derviş Eroglu. Řecká strana však tvrdí, že turecká aktivita je jen propagandou. Podle některých názorů je právě loňské zvolení nacionalisty Eroglua prezidentem příčinou zpomalení procesu.
Iniciativa „Kypr 2015“ v těchto dnech zveřejnila průzkum mezi kyperskými Řeky a Turky. Podle něj Řekové například chtějí, aby se Turci, kteří na ostrov přišli po roce 1974, vrátili po dosažení dohody zpět. Připouštějí ale, že by mohli získat povolení k pobytu, nikoli ale občanství a volební právo.
Rozdělený ostrov
Kypr se rozdělil v roce 1974 poté, co pokus kyperských Řeků o převrat a připojení ostrova k Řecku vyvolal tureckou invazi do jeho severní třetiny. Severokyperskou tureckou republiku, vyhlášenou v roce 1983, uznala pouze Ankara. Své domovy v turecké části muselo opustit podle některých odhadů až dvě stě tisíc kyperských Řeků. Rada bezpečnosti OSN v červnu prodloužila do poloviny prosince mírovou misi, která začala už v roce 1964. Nejblíže k úspěchu měl zatím pokus o sjednocení ostrova v roce 2004.
