Otázky a odpovědi kolem kyperské krize

Jak vyřeší Kypr svou finanční krizi? Zasáhne včas EU, nebo země zbankrotuje? Přečtěte si odpovědi na klíčové otázky kyperské krize.

• Dokdy má Kypr čas?

Kypru dojdou peníze 3. června, kdy musí splatit dluh 1,4 miliardy eur. Řešení ale musí přijít mnohem dříve. Kyperské banky nemohou zůstat uzavřené dlouho, zároveň se ale podle think tanku Open Europe nemohou otevřít před vyřešením situace, protože by lidé téměř určitě začali překotně vybírat peníze, a nastal by tedy takzvaný run na banky. Open Europe očekává, že řešení bude nutné najít do začátku příštího týdne. V opačném případě by nedostatek likvidity a ekonomické aktivity mohl začít vážně poškozovat kyperskou ekonomiku.

• Jaké jsou příčiny krize?

Kypru se před finanční krizí z roku 2008 dařilo. Mezinárodní měnový fond (MMF) tehdejší stav země popsal „jako dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ta ale byla ve srovnání s Evropou mírná. Kypr ale podle stanice BBC potopily dva propojené faktory - zhoršující se vládní finance a stále více problémové banky.

Kyperské finanční ústavy během „dobrých let“ hodně půjčovaly, mimo jiné i do Řecka, zároveň prudce rostl trh s nemovitostmi. A prudce rostly i banky. V roce 2007 jejich celková aktiva - zahrnující poskytnuté půjčky - odpovídala 835 procentům hrubého domácího produktu země.

Část z nich připadala na zahraniční banky, samotné kyperské banky ale například jen řeckým klientům poskytly půjčky ve výši 160 procent hrubého národního produktu Kypru. Polovinu peněz, které si vypůjčila řecká vláda, jí pak loni odpustily jako součást mezinárodní snahy pomoci problémovému Řecku. „Řecku to možná pomohlo, kyperské banky to ale poškodilo,“ podotkla BBC.

• Proč Kypr své banky nezachránil jako jiné země?

Kypr si nemůže dovolit poskytnout bankám kapitál, který potřebují, jednoduše proto, že na to nemá dost peněz. Vládní pokladnu oslabil ekonomický pokles doma i v eurozóně. Země si navíc vzhledem k nedůvěře finančních trhů prakticky nemůže ani půjčovat. Kypr proto potřebuje pomoc eurozóny nebo nějakého jiného silného mezinárodního hráče. Po úterním hlasování v kyperském parlamentu se mluví o Rusku.

• Jaký je důvod jednorázového zdanění vkladů?

Jednorázové zdanění je cestou, jak zmenšit pomoc eurozóny Kypru, a tak i nového zadlužení tamní vlády. Podle BBC ale tento krok téměř nepochybně měl i politický podtext. Eurozónu znepokojuje možné praní ruských peněz na Kypru a přítomnost velkého množství ruských vkladů v tamních bankách. Eurozóna, zejména Němci, tak nechtěli zachraňovat ruské peníze z peněz evropských daňových poplatníků. Eurozóna se dohodla, že Kypru poskytne zhruba deset miliard eur. Jednorázová daň pak měla vynést téměř šest miliard eur.

Zdroj: BBC News, think tank Open Europe

Princezna Koloběžka na Kypru