Střelba izraelských bezpečnostních sil na protestující Palestince v Pásmu Gazy si dnes vyžádala už 52 mrtvých. Dalších více než 2200 lidí utrpělo zranění. Jde o nejkrvavější den od války mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a židovským státem v roce 2014, píší izraelská média. Izraelská armáda obvinila radikální hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, z podněcování protestů s cílem prolomit hraniční plot. Zároveň varovala, že proti demonstrantům, kteří se hranici pokusí překročit, použije ostrou munici. Spojené státy mezitím oficiálně otevřely novou ambasádu v Jeruzalémě.
Palestinci v Gaze manifestují od konce března za konec blokády enklávy a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale které se teď nacházejí v Izraeli. Protesty se dosud většinou konaly v pátek. Ty nejnovější se ale konají zejména v souvislosti s dnešním otevřením amerického velvyslanectví v Jeruzalémě.
Podle izraelské armády na 12 místech okolo izraelské hranice demonstruje asi 50 tisíc obyvatel Gazy. Demonstranti podle izraelských úřadů zapalují pneumatiky a házejí kameny. Armáda dostala rozkaz střílet na ty, kteří se pokusí hranici narušit. Podle úřadů jsou mezi zabitými také tři členové Hamásu, kteří se na hranici snažili odpálit výbušné zařízení.
Izrael prostřednictvím letáků Palestince varoval, že vojáci zakročí proti komukoli, kdo se pokusí dostat přes hranici. Hamás již dříve oznámil, že na dnešní protestní akci očekává desítky tisíc lidí, a naznačil, že se demonstranti pokusí prolomit hranici.
Izrael se stal terčem mezinárodní kritiky za používání ostrých nábojů při střelbě na palestinské demonstranty. Izrael trvá na tom, že má právo se bránit, a tvrdí, že nejde o nepřiměřené reakce ozbrojených sil.
Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavního město židovského státu.
Trump loni v prosinci oznámil, že Spojené státy považují Jeruzalém za hlavní město Izraele a že tam bude přesunuta americká ambasáda. Úřad má být oficiálně otevřen dnes odpoledne u příležitosti 70. výročí vyhlášení nezávislého Izraele.
Proti otevření amerického úřadu se dnes rovněž konal protest na okupovaném Západním břehu Jordánu, podle agentury AP se protestního pochodu v Ramalláhu zúčastnilo několik tisíc lidí. Další protestující Palestinci házeli kameny na vojáky severně od Jeruzaléma a vojáci proti nim použili slzný plyn a ostré náboje, uvedla AP s odkazem na svědky. Další střet se podle místních zdrojů odehrál mezi Jeruzalémem a Betlémem. V těchto případech nejsou informace o případných zraněných.
Spojené státy prohlásily své velvyslanectví v Jeruzalémě za otevřené, oznámila agentura Reuters. Na místě odpoledne začal slavnostní ceremoniál přesunu ambasády v Izraeli z Tel Avivu, na němž má promluvit poradce prezidenta Donalda Trumpa a jeho zeť Jared Kushner. V Jeruzalémě se podle agentury AFP otevření úřadu účastní stovky amerických a izraelských činitelů. Z USA na slavnostní akci už v neděli přiletěla početná delegace, jejímiž členy jsou kromě Kushnera jeho žena a Trumpova dcera Ivanka, ministr financí Steven Mnuchin a dvanáct členů Kongresu USA. Přesun ambasády z Tel Avivu doprovázejí silné protesty Palestinců, izraelské bezpečnostní složky v Pásmu Gazy zabily nejméně 52 lidí. Dalších přinejmenším 500 Palestinců bylo zraněno, z toho 200 bylo postřeleno. Novou ambasádu formálně otevřel velvyslanec USA David Friedman. "Dnes otevíráme velvyslanectví Spojených států v Jeruzalémě v Izraeli," řekl diplomat v úvodu ceremoniálu. Trump v poselství reprodukovaném během slavnosti uvedl, že "Spojené státy zůstávají plně oddány úkolu usnadnit dosažení trvalé mírové dohody". Prezident Trump přemístění ambasády oficiálně oznámil loni v prosinci, jeho příkladu chtějí podle dosavadních informací příští měsíc následovat Guatemala a Paraguay. Záměr přestěhovat své velvyslanectví oznámilo i Rumunsko. Většina států světa je ale přesvědčena, že o statusu Jeruzaléma by mělo být rozhodnuto až po dosažení mírové dohody. K přesunu velvyslanectví má výhrady i mnoho amerických spojenců. Přípravu prohlášení Evropské unie, které by dnešní krok USA kritizovalo, ale v minulých dnech zablokovala trojice unijních zemí Česká republika, Maďarsko a Rumunsko. Česko by podle premiéra Andreje Babiše mělo do konce května v Jeruzalémě otevřít honorární konzulát a do konce roku Český dům jako prostor pro česko-izraelskou kulturní, obchodní a mezilidskou výměnu. Pro přesunutí ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma po vzoru USA se opakovaně vyslovil prezident Miloš Zeman. Izrael považuje Jeruzalém za své "věčné a nedělitelné hlavní město", a to včetně jeho východního sektoru anektovaného po válce z roku 1967. Pro Palestince má být východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu, který má vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. |
