Celkový dluh Řecka činí zhruba 320 miliard eur. Zhruba 65 procent z této částky dluží vládám zemí eurozóny a MMF a 8,7 procenta Evropské centrální bance (ECB).
Věřitelé v úterý vypracovali hlavní body dohody, které má dnes obdržet k posouzení vláda v Aténách. Dohoda má ukončit čtyři měsíce jednání a uvolnit zbývajících 7,2 miliardy eur ze slíbené pomoci předtím, než Řecku zcela dojdou peníze. „Pokud nebude naděje na dohodu do pátku nebo do pondělí, nevím do kdy přesně, tak nezaplatíme,“ prohlásil Filis.
Pokud nebude naděje na dohodu do pátku nebo do pondělí, nevím do kdy přesně, tak nezaplatíme
Řecký premiér Alexis Tsipras se má také setkat v Bruselu s šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Podle posledních zpráv se s Tsiprasem sejde také prezident euroskupiny Jeroen Dijsselbloem a zástupci věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF. Tsipras, který v předvolební kampani slíbil ukončení úsporných opatření, se snaží předejít nabídce od věřitelů ve smyslu „ber nebo odejdi“.
Tsipras také řekl, že už v pondělí zaslal do Bruselu komplexní návrh reforem. Podle zástupců strany SYRIZA v Evropském parlamentu je 47stránkový vládní návrh dobrým základem pro jednání náměstků ministrů financí eurozóny, takzvané pracovní euroskupiny, která se schází dnes.
Pokud věřitelé projeví stejný realismus jako řecká vláda a řecký premiér, pak můžeme mít v zásadě dohodu do pátku
„Pokud věřitelé projeví stejný realismus jako řecká vláda a řecký premiér, pak můžeme mít v zásadě dohodu do pátku,“ řekl stanici Antenna TV poslanec EP Dimitris Papadimulis. „V tuto chvíli však nemáme dohodu, jen sbližování.“ Řečtí politici se ale shodují, že dohoda musí být v souladu s politickými sliby vládní strany.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň.
