Řecký kabinet s věřiteli od února jedná o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z druhého dohodnutého záchranného programu.
Minulý týden řecká krajně levicová vláda odmítla návrh, který mezinárodní věřitelé předložili a který počítal s prudkým zvýšením daně z přidané hodnoty. Závazky, se kterými o několik dní dříve přišli Řekové, naopak odmítly jako nedostatečné věřitelské instituce, které zároveň vybídly Řecko k vypracování nového seznamu.
Podle nejmenovaného řeckého vládního činitele mají alternativní návrhy sloužit k dosažení dohody v otázce fiskálních cílů a ulehčení obřího řeckého dluhu. Podle unijních zdrojů Reuters ale nové řecké plány pro dosažení dohody nestačí. „Řekl bych, že pro členské státy to není dostatečné ani přijatelné,“ uvedl jeden z nich.
Řecký premiér Alexis Tsipras před středeční schůzkou s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem navázal na smířlivější tón, který v uplynulých dnech nasadilo Řecko. Souhlasil se zvýšení daně z přidané hodnoty a navrhl vyšší cílové hodnoty přebytků primárního rozpočtu, napsal Reuters.
Dijsselbloem: Smazání dluhů? Vyloučeno
Dijsselbloem v nizozemské televizi řekl, že z řecké strany už zaznělo hodně optimistických výroků ohledně posunů kupředu v jednání, ale podle něho Atény jen podceňují komplexnost opatření, která jsou po nich požadována. Řecko prý má možnost si sestavit svůj vlastní rozpočet, pokud ale nevyžaduje další finanční prostředky od jiných zemí a pokud si udrží svoje výdaje pod kontrolou. Dijsselbloem rovněž vyloučil možnost smazání řeckých dluhů, což ovšem Tsipras v pátečním projevu v parlamentu v Aténách nekompromisně vyžadoval.
Nizozemský ministr financí také vyjádřil pochybnosti nad tím, zda se ve středu na okraj summitu EU-Latinské Ameriky znovu setkají řecký premiér Alexis Tsipras s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.
Přečtěte si analýzu Daniela Grose:
Na čem panovala shoda, to prý nyní neplatí
Podle řeckého deníku Kathimerini naopak věřitele překvapila řecká strana návrhem na snížení přebytků primárního rozpočtu na 0,75 procenta pro letošní rok a 1,75 procenta pro rok 2016 v rozporu s avizovanými cíli jednoho a dvou procent. Překvapení je to pak proto, že věřitelé žijí v domnění, že se na vyšších hodnotách již obě strany dohodly.
Dalším problémem je, že se řecký návrh nijak nezaobírá důchody a dalšími sociálními výdaji, u nichž věřitelé požadují jejich snížení.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.
Videodebata týdeníku Euro: Co dál s Řeckem? Evropský statistický úřad Eurostat dnes potvrdil, že řecká ekonomika klesla v letošním prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, a vrátila se tak do hospodářské recese. Tsipras v italském deníku varoval, že kdyby jednání s věřiteli zkrachovala, znamenalo by to "začátek konce" pro eurozónu a "ohromné" náklady pro evropské daňové poplatníky. Neúspěch jednání by podle něj vedl k tomu, že finanční trhy by si začaly hledat další slabý článek v eurozóně. "Když Řecko zbankrotuje, trhy začnou okamžitě hledat další kořist," uvedl Tsipras. Možnost předčasných voleb ale opět vyloučil.
