Řecku se vrací část finanční suverenity, zůstává ale pod přísným dohledem | E15.cz

Řecku se vrací část finanční suverenity, zůstává ale pod přísným dohledem

Řecku se vrací část finanční suverenity, zůstává ale pod přísným dohledem
Řecko
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Lucie Nalejvačová

Atény se po téměř devíti letech dluhové krize vracejí na finanční trhy. V pondělí končí třetí záchranný program, který měl zemi pomoci vymanit se z nejhoršího. Dluh Řecka ale stále dosahuje 322 miliard eur, což představuje přes 180 procent hrubého domácího produktu země. Mezinárodní měnový fond, který patří mezi věřitele, je vůči splatitelnosti uvedené částky skeptický.

Řecko nadále zůstává pod přísným dohledem. Čtvrtletí co čtvrtletí se do něj vydají zástupci věřitelů na svou kontrolní misi. Ty budou probíhat až do splacení posledního eura záchranných úvěrů v roce 2060. Právě podmínky „exitu“ mají být hlavním obsahem čtvrtečního jednání zástupců členských států eurozóny.

Podle deníku The Guardian bude řecký premiér Alexis Tsipras souhlasit s tvrdším režimem dohledu, než jaký byl v minulosti uvalen na Irsko a Portugalsko. Uvedené země rovněž v minulosti obdržely finanční pomoc mezinárodních institucí. Řecký parlament minulý týden přijal opatření, které mají zaručit pokračování důchodových škrtů a uskutečnění širokého spektra reforem ve veřejném sektoru.

Chřadnoucímu Turecku mají pomoci stovky miliard katarských investic

„Řecká krize znamená memento v dějinách finančních trhů, jelikož pro Athény značí ztracené čtvrtstoletí s nesmírnými nejen ekonomickými, ale i sociálními náklady,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„V uplynulých letech byly zejména Atény dějištěm bezpočtu demonstrací a pouličních bouří - a bohužel dokonce i protestní sebevraždy. Obyvatelstva se totiž radikalizovalo v rámci odporu proti striktním úsporným opatřením, jimiž věřitelé podmiňovali své záchranné půjčky. Sanace Řecka vstupuje do historie jako největší v historii,“ doplnil Kovanda.

Šmejc krouží kolem kyperské banky

MMF trvá na tom, že jediným způsobem, jak stabilizovat veřejné finance v Řecku, je odpuštění části dluhu. Šéf evropského poradního výboru pro euroskupinu Hans Vijlbrief s výrokem nesouhlasí, EU prý neumožňuje nabízet odpuštění dluhu.
Největším věřitelem Atén jsou právě státy eurozóny, Řecko jim dluží necelých 257 z celkových 322 miliard eur. Před šesti lety nastalo „umazání“ přibližně 107 miliard eur. Tuto ztrátu inkasovali soukromí věřitelé Řecka.   

V současné době se mu ale ekonomicky relativně daří, roste již páté čtvrtletí v kuse, roční tempo růstu momentálně dosahuje 2,3 procent. Počátkem 30. let tohoto století, by se měla životní úroveň Řeků vrátit alespoň na úroveň roku 2008, tedy na úroveň posledního předkrizového roku.

Autor: Lucie Nalejvačová
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!