Republikány dělí krok od ovládnutí Sněmovny reprezentantů. Volby jsou pro ně ale neúspěchem

Volby do amerického Kongresu jsou především neúspěchem pro bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Kandidáti, které podporoval, v hlasování propadli.

Volby do amerického Kongresu jsou především neúspěchem pro bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Kandidáti, které podporoval, v hlasování propadli. Zdroj: Reuters

Volby do Kongresu USA proběhly 8. listopadu, sčítání hlasů však skončí až za několik týdnů.
Kapitol, sídlo amerického Kongresu ve Washingtonu, D. C.
Demokraté získali v Senátu 50 křesel. Většinu jim v horní komoře zajišťuje hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové (na snímku).
Ve volbách uspěl guvernér Floridy Ron DeSantis, o kterém se hovoří jako o vážném kandidátovi republikánů na prezidenta v roce 2024.
Současný šéf Bílého domu Joe Biden si díky aktuálním volbám upevnil pozici lídra demokratů.
6
Fotogalerie

Už jen jediné křeslo chybí Republikánské straně k tomu, aby si zajistila většinu v americké Sněmovně reprezentantů. Letošní kongresové volby se přesto zapíší do dějin jako výhra demokratů. Obzvlášť trpkou příchuť pak má výsledek hlasování pro bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, kterému se po debaklu jeho oblíbenců výrazně ztenčily šance na prezidentskou kandidaturu v roce 2024.

Sčítání volebních hlasů ještě potrvá několik týdnů, již nyní je nicméně jisté, že si vládní Demokratická strana udrží kontrolu nad Senátem, kde si teoreticky ještě může o jedno křeslo polepšit oproti předchozím dvěma rokům. „Zachování většiny v Senátu je pro demokraty důležité zejména kvůli schvalování federálních soudců,“ vysvětluje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Sněmovnu reprezentantů sice patrně ovládnou opoziční republikáni, kteří aktuálně vedou nad demokraty 217 ku 205 mandátům, budou však mít nejtěsnější většinu za posledních jedenadvacet let. To jim vzhledem k četným vnitrostranickým sporům nedává mnoho šancí na prosazování vlastní agendy. „Republikánská strana nemá ujasněný postoj k Donaldu Trumpovi, legitimitě prezidentských voleb z roku 2020 ani k útoku na Kapitol z 6. ledna 2021,“ upozorňuje vedoucí katedry severoamerických studií na Univerzitě Karlově Jan Hornát.

Současný prezident Joe Biden dokázal podle odborníků zvrátit historický trend. Už od třicátých let minulého století ve Spojených státech vždy platilo, že vláda, která se těší menší než padesátiprocentní důvěře voličů, v kongresových volbách zpravidla propadne. Ačkoli Bidenovi podle posledních průzkumů věří jen kolem čtyřiceti procent Američanů a země bojuje s řadou ekonomických problémů, očekávané drtivé vítězství republikánů se nekonalo. 

„Bidenova pozice v jeho vlastní straně tím posílila a jeho poradci začínají sebevědoměji hovořit o možnosti, že by se za dva roky pokusil svůj prezidentský úřad obhájit,“ píše reportér Anthony Zurcher v komentáři pro stanici BBC. Podle zahraničních médií demokraty zachránila zejména mobilizace mladých voličů, kteří se obávají o budoucnost americké demokracie. 

To potvrzuje i skutečnost, že ve volbách zcela vyhořela řada populistických a krajně pravicových kandidátů podporovaných exprezidentem Trumpem, včetně těch, kteří v kampaních opakovali oblíbenou dezinformaci, že poslední prezidentské volby z roku 2020 byly zfalšované. Platí to například pro Kari Lakeovou, jež neúspěšně bojovala o guvernérský post v Arizoně, nebo pro Douga Mastriana, který prohrál guvernérské volby v Pensylvánii.

Pro Trumpa to znamená zásadní komplikaci v jeho cestě za prezidentskou kandidaturou v roce 2024, a dokonce i někteří stoupenci republikánů jej vyzývají, aby závod o Bílý dům předčasně vzdal. Například americký miliardář, investor a dlouholetý sponzor Republikánské strany Kenneth C. Griffin obvinil Trumpa v rozhovoru s agenturou Bloomberg, že „republikánům prohrál troje volby za sebou“.   

Podle Griffina i mnoha dalších komentátorů si navíc Republikánská strana díky kongresovým volbám 2022 zřejmě již za Trumpa našla vhodného náhradníka. Tím je staronový guvernér Floridy Ron DeSantis.

Čtyřiačtyřicetiletý DeSantis dokázal podruhé za sebou zvítězit na Floridě, která byla tradičně považována za jeden z takzvaných „swing states“, tedy stát, v němž se ani jedna ze dvou hlavních politických stran netěší jednoznačné přízni většiny obyvatel. Letos navrch převálcoval svého demokratického soupeře Charlieho Crista největším rozdílem za čtyřicet let, přestože měl za sebou náročné období, kdy musel Floridu provést koronavirovou pandemií a jeho stát měl v USA třetí největší úmrtnost v souvislosti s covidem. I proto se o něm hovoří jako o novém favoritovi republikánů na prezidentskou funkci.

Názorově bývá DeSantis přirovnáván k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Je velkým odpůrcem migrace a komunity LGBT. Na rozdíl od Trumpa však není zatěžkán stovkami skandálů a žalob. Spousty podporovatelů si také získal slibem, že na Floridě udrží jedny z nejnižších daní v zemi. V minulosti se řadil k Trumpovým oblíbencům, už teď se však mezi oběma politiky objevují náznaky rivality.