Z některých zemí nemáme o koronaviru přesné zprávy | E15.cz

Rozsah pandemie koronaviru v některých zemích jenom tušíme, informacemi šetří

Vstoupit do diskuse
0

Pavla Palaščáková

Žádná země světa si není jistá tím, jak velká část její populace je nakažená koronavirem. V případě některých států však panuje podezření ze záměrného poskytování zavádějících informací. Kromě Číny, jejíž tvrzení jsou zpochybňována od začátku pandemie, se to týká mimo jiné Ruska, Běloruska, Íránu či Severní Koreje.

Čína v posledních dnech hlásí jen desítky nových případů nákazy a tvrdí, že jde většinou o pacienty, kteří přicestovali ze zahraničí. Z toho důvodu se o víkendu rozhodla uzavřít své území pro cizince. Město Wu-chan, kde pandemie vznikla, se naopak pomalu vrací k normálnímu životu. V sobotu tam vystoupili z vlaku první přijíždějící, ven ale zatím nikdo nesmí.

Ve světle počtu obětí v evropských zemích si přitom řada světových médií klade otázku, zda jsou čínské statistiky úplné. „Dokonce ani generace důchodců, kdysi tak loajální ke straně, tomuto nesmyslu nevěří,“ napsal podle Deutsche Welle jeden wuchanský blogger.

Ani centrální vláda si však patrně není jistá tím, že dostává přesné informace, a zřejmě se bojí vzplanutí epidemie v některé z dalších provincií v důsledku zanedbání situace. Premiér Li Kche-čchiang nedávno vydal varování úředníkům, aby nezamlčovali případy nákazy ve snaze vykázat nulu.

Svět má koronavirus, Rusové zápal plic

Značné pochyby panují i nad čísly, která do světa hlásá Rusko. Oficiálně má kolem 1500 nakažených a osm obětí. V posledních dnech země přijala řadu opatření proti šíření viru a na předměstí Moskvy staví velkou nemocnici. V neděli starosta metropole Sergej Sobjanin oznámil přísnou izolaci všech obyvatel.

Podle některých názorů relativně nízká čísla neodrážejí rozsah pandemie v Rusku, protože jsou k dispozici jen testy, které jsou schopné detekovat až vysokou hladinu virů těle. Objevily se také spekulace, že země oběti koronaviru oficiálně vykazuje jako úmrtí na jinou diagnózu.

Média také poukazují na statistiky, podle kterých v lednu v Moskvě meziročně stoupl o 37 procent počet případů zápalu plic. „Zatímco celý svět čelí epidemii nového koronaviru, Rusko čelí epidemii zápalu plic,“ konstatovala podle listu The Washington Post s opozicí spřízněná šéfka nezávislého sdružení lékařů Anastasija Vasiljevová. Podle ní je velký problém, že takovéto pacienty zdravotníci ošetřují bez ochranných prostředků.

Za velkého hazardéra se zdravotnickým systémem je v současnosti považován také běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Oficiálně země eviduje stovku případů a uvádí, že na nemoc dosud nikdo nezemřel. V Bělorusku dál fungují restaurace, pořádají se sportovní soutěže. Lukašenko odmítá podlehnout „světové psychóze“ a mimo jiné tvrdí, že práce na poli lidi uzdraví a na hokejovém stadionu virus zmrzne. „Je lepší zemřít důstojnou smrtí než žít na kolenou,“ konstatoval o víkendu. Podle opozice Lukašenko tímto způsobem chystá velké úspory penzijnímu systému.

Írán o nákaze věděl, nic ale nedělal

Příkladem nezvládnuté pandemie je přitom Írán, kde je podle tamního ministerstva na čtyřicet tisíc případů a kolem 2700 mrtvých. Úřady vyzvaly občany, aby nikam nechodili a zůstávali doma. Uzavřeny byly školy, univerzity i kulturní, náboženská a sportovní centra. Opatření ale přišla pozdě, v první fázi se představitelé země snažili šíření nemoci tutlat.

„Vláda se o propuknutí nákazy dozvěděla brzy, ale na základě kombinace cynismu a ideologie se rozhodla s tím nic nedělat,“ napsal pro magazín Foreign Policy specialista na region z univerzity v Lundu Majsam Behraveš. Oficiálním číslům tak zřejmě nikdo nevěří, střízlivý odhad Světové zdravotnické organizace (WHO) hovoří o pětinásobku. Prezident Hasan Rúhání svůj postup hájí snahou o záchranu ekonomiky a vyzývá USA ke zrušení protiíránských sankcí.

Kim Čong-un hlásí nulu

Severní Korea sice oficiálně vykazuje nula případů, ale i o její schopnosti dostatečně testovat a vůli podávat pravdivé informace lze pochybovat. Lídr Kim Čong-un nechal po vyhrocení situace ve Wu-chanu uzavřít hranice, je však těžké uvěřit, že by země zůstala pandemií zcela nedotčená. V Pchjongjangu rychle vzniká nová nemocnice a oficiální média tvrdí, že v uplynulých dvou měsících bylo na deset tisíc osob umístěno do karantény. Režim se podle všeho rozšíření nákazy velmi obává, protože si uvědomuje nedostatečnost svého zdravotnického systému a hospodářskou zranitelnost.

Financial Times s odkazem na zdroj obeznámený se situací před pár dny uvedl, že KLDR otestovala přinejmenším pár set osob, které se v lednu vrátily ze zahraničí. „Vláda má testovací sady na COVID-19 a ví, jak je použít, ale jejich počet není dostatečný,“ citoval svůj pramen deník. Pchjongjang podle něj tajně požádal o mezinárodní pomoc, aby zvýšil testovací kapacitu. Dodávky zdravotnického materiálu ale brzdí mezinárodní sankce.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!