U hranice výsostných vod Austrálie se pohybují křižník Varjag, torpédoborec Maršál Šapošnikov, vlečná loď a tankovací plavidlo. Austrálie jim vyslala vstříc dvě fregaty a pozorovací letadlo.
Ruská plavidla zatím „plně dodržují mezinárodní zákony, podle kterých se mohou válečné lodě volně pohybovat v mezinárodních vodách“, uvedlo australské ministerstvo obrany. Rusko tvrdí, že plavidla jsou na rutinní misi.
Australská média spekulují o tom, že manévry jsou reakcí na spory mezi oběma zeměmi. Canberra dává Moskvě za vinu sestřelení malajsijského dopravního letadla nad Ukrajinou, na jehož palubě cestovalo 38 Australanů. Australský premiér Tony Abbott ruského prezidenta Vladimira Putina na nedávném summitu zemí APEC vyzval, aby Rusko přijalo svůj podíl viny na neštěstí a omluvilo se.
Na moři i ve vzduchu
Ruské námořnictvo nevyslalo své lodě k zemím pořádajícím vrcholná mezinárodní politická setkání poprvé. V roce 2009 provázely zasedání APEC v Singapuru ruské manévry a ruské válečné lodě se pohybovaly u pobřeží USA i během návštěvy tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v San Franciscu v roce 2010. Na summit G20 dorazí i ruský prezident Putin.
Moskva neprovokuje jen na moři. Rusko tento týden oznámila, že bude podnikat pravidelné hlídkové lety svých bombardérů k pobřeží Severní Ameriky. „Za současné situace musíme zajistit své vojenskou přítomnost v západním Atlantiku, východním Pacifiku, stejně jako v karibských vodách,“ prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Podle údajů NATO jsou letos ruská vojenská letadla výrazně aktivnější při letech u hranic vzdušného prostoru Severoatlantické aliance. Od začátku roku bylo zaznamenáno více než sto podobných případů, což je ve srovnání s loňským rokem více než trojnásobek.
