Rusko přiznalo použití rakety Buk při pádu MH17, vinu ale hází na Kyjev | E15.cz

Rusko přiznalo použití rakety Buk při pádu MH17, vinu ale hází na Kyjev

Žena drží protiruské plakáty kvůli sestřelení malajsijského letadla při protestu v australském Sydney
Žena drží protiruské plakáty kvůli sestřelení malajsijského letadla při protestu v australském Sydney
• 
ZDROJ: CTK/AP

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ruští experti sestavili zprávu o loňské havárii malajsijského boeingu nad Donbasem, podle níž byl dopravní letoun sestřelen raketou Buk vypálenou z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Dokument, údajně přísně tajný, dnes zveřejnil ruský opoziční list Novaja gazeta a Kyjev ho vzápětí označil za falzifikát Moskvy. V troskách letounu zahynulo 298 lidí, většinou Nizozemců.

Adresáty ruské analýzy se mají stát nizozemští vyšetřovatelé, kteří příčiny tragické události zkoumají. Členy ruského expertního týmu byli údajně zbrojní odborníci včetně konstruktérů raket země-vzduch Buk-M1. Právě tato zbraň podle ukrajinských i západních odborníků zkázu malajsijského letadla způsobila.

Rusko dosud takovou verzi událostí odmítalo a tvrdilo, že dopravní letoun loni v červenci mohla zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu, který prý v kritické době v oblasti operoval. Údajné důkazy, jimiž Moskva své tvrzení dokládala, označili západní odborníci za pochybné.

Systém BUK Autor: ctk
Ruský raketový systém Buk

V dokumentu zveřejněném v Nové gazetě, je-li pravdivý, ruská strana poprvé připouští, že katastrofu skutečně způsobila raketa Buk. Zatímco ale podle ukrajinských a západních zdrojů měla být osudná střela vypálena z povstalecké zóny, Moskva za místo odpálení označuje oblast jižně od obce Zaroščenske, která leží asi 60 kilometrů východně od Doněcku a 30 kilometrů jihozápadně od obce Hrabove, do jejíhož okolí stroj spadl. Loni v červenci podle ruské analýzy měla tuto oblast pod kontrolou ukrajinská armáda.

Ruský dokument uvádí, že podle snímků pořízených z kosmu se u Zaroščenska v osudnou chvíli skutečně nacházela ukrajinská samohybná odpalovací zařízení pro rakety Buk. Za zcela vyloučenou považuje ruská analýza možnost, že by malajsijské letadlo zasáhla raketa Buk odpálená z okolí města Snižne, které ovládají povstalci. Takový výklad se opakovaně objevoval v informacích ukrajinských a západních médií.

Kyjev popírá, že by družicové snímky dokládající přítomnost raket Buk u Zaroščenska byly pravdivé, a označuje je za falzifikaci. Napsala to dnes ukrajinská agentura Unian. „Takzvané důkazy nesou mnohé příznaky manipulace a retuší. Část těchto snímků byla kromě toho pořízena dlouho před pádem malajsijského boeingu,“ citovala agentura představitele ukrajinské kontrarozvědky SBU Vitalije Najdu.

Systém Buk dokáže sestřelit cíle přes 20 km vysoko
Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk (Severoatlantická aliance používá označení SA-11 Gadfly, neboli Ovád) zařadila sovětská armáda do výzbroje v roce 1979, později prošel dalším vývojem a vylepšením. Navázal na starší komplet 2K12 Kub, přezdívaný kvůli typickému vypouštěcímu zařízení s trojicí raket a své účinnosti „tři prsty smrti“.
Celý protiletadlový systém se skládá z několika pásových vozidel - velitelského vozu, vozidla vybaveného radiolokátorem a dvou druhů mobilních odpalovacích zařízení (jedno má vedle čtveřice raket i radar, druhé nikoli). Pásové mobilní odpalovací zařízení vybavené radarem přitom dokáže fungovat i nezávisle.
Každý odpalovací komplet je vybaven čtveřicí raket s poloaktivním radarovým řízením, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů (70 kg má bojová hlavice). Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a jejich dolet a dostup se liší podle verze. Nejmodernější střely dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko.
Systém Buk je dnes ve výzbroji řady států v postsovětském prostoru, nejmodernějšími verzemi disponuje ruská armáda, pro kterou se stále vyvíjí. Disponují jím ale také ukrajinské ozbrojené síly.
Z dalších uživatelů je možné jmenovat Sýrii, Venezuelu nebo Finsko, kam se systém dostal v rámci deblokace ruského dluhu. Koncem 80. let plánovala jeho pořízení i československá armáda, po politických změnách z toho ale sešlo.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video