Rusko zvažuje zákaz dovozu aut, pokud Západ uvalí další sankce

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: CC BY 2.0: NRMA Motoring and Services, Wikimedia Commons

Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí další sankce na Moskvu, Rusko by v reakci mohlo zakázat dovoz aut, napsal ruský deník Vedomosti. Případné nové embargo by se prý netýkalo produkce zahraničních automobilek na území Ruska. Země patří mezi největší trhy jak pro mladoboleslavskou Škodu Auto, tak pro nošovický Hyundai.

Kreml by se podle zdrojů listu Vedomosti v případě nových protiruských sankcí mohlo rozhodnout pro částečný nebo dokonce úplný zákaz dovozu aut. Návrhy nových opatření prý již byly odeslány ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ke zvážení. Rozhodnutí ohledně nových omezení ale zatím údajně nepadlo. Ze zákazu dovozu automobilů z EU a USA do Ruska by mohli těžit výrobci z Asie, tedy například čínské a korejské automobilky, upozorňuje Reuters.

Škoda exportuje hlavně naftové modely

Škodovka většinu vozů pro ruský trh vyrábí ve dvou závodech v Kaluze a Nižním Novgorodu. Necelých 20 procent aut se do země pak dováží z ČR, jde zejména o speciální verze modelů nebo auta s dieslovými motory.

„O případných dopadech eventuálních dalších sankcí nebudeme v tuto chvíli spekulovat, v současné době běží výroba vozů Škoda v obou ruských závodech beze změny,“ řekl ČTK mluvčí Škody Jozef Baláž.

Nošovice loni vyrobily stotisící vůz pro Rusko

Pokud by Rusko dovoz aut ze západních zemí skutečně zakázalo, podle mluvčího nošovické automobilky Hyundai Petra Vaňka by pak záleželo na rozhodnutí oddělení strategického plánování automobilky v Soulu. „Rusko je samozřejmě naším významným odběratelem. Musela by rozhodnout naše matka v Koreji,“ dodal mluvčí.

Nošovický závod loni vyrobil 303 460 osobních aut, přičemž Rusko bylo jeho druhým největším odběratelem. Loni v červnu automobilka dodala jubilejní stotisící vůz vyrobený pro Rusko v Nošovicích.

TPCA má trhy jinde

Do Ruska dováží auta také kolínská automobilka TPCA. Pokud by Rusko zakázalo dovoz aut, nebude to mít podle mluvčího Radka Kňavy na automobilku výraznější vliv. „Prodej je tam v řádech jednotek tisíců vozů ročně a pro TPCA zůstávají klíčové trhy hlavně Francie, Velká Británie nebo Německo,“ řekl ČTK.

Souboj sankcí

Západní státy uvalily restrikce na Moskvu kvůli jejímu spornému počínání v ukrajinské krizi. Nejnovější kolo protiruských sankcí z konce července se dotýká kromě jiného tamní energetiky, zbrojního průmyslu a finančního sektoru. Na sankčním seznamu jsou i desítky osob blízkých Putinovi.

Rusko popírá, že separatisty na východní Ukrajině vyzbrojuje. V reakci na západní sankce zakázalo dovoz vybraných zemědělských produktů z Austrálie, Evropské unie, Kanady, Norska a Spojených států.

Volkswagen potvrdil investice

List Vedomosti napsal, že v letošním prvním pololetí se dovezená auta na celkovém prodeji osobních automobilů v Rusku podílela z 27 procent. U nákladních aut to bylo 46 procent a u autobusů z 13 procent.

Přímo v Rusku mají vedle Škody továrny i značky jako Ford, Volkswagen, Toyota či Hyundai. Koncern Volkswagen navzdory pokračující ukrajinské krizi potvrdil své investiční plány v Rusku. „Sledujeme situaci v Rusku velmi pozorně,“ uvedl nicméně mluvčí podniku. Šéf Volkswagenu Martin Winterkorn v závěru loňska oznámil, že firma hodlá v Rusku do konce roku 2018 investovat dalších 1,2 miliardy eur. Od roku 2006 již firma do výroby v Rusku investovala 1,3 miliardy eur.

Sankce zasáhnou Putinovy blízké či výrobce raket Buk
Nejnovější sankce EU, které zahrnují zákaz cestování do EU a zmražení evropského majetku, dopadnou i na vlivné podnikatele Arkadije Rotěnberga, Jurije Kovalčuka či Nikolaje Šamalova a vztahují se i na Alexeje Gromova, vicekancléře prezidenta Vladimira Putina. Kromě nich sankce postihnou také několik představitelů proruských povstaleckých skupin na východě Ukrajiny.
Postih nově čeká i tři ruské společnosti. Na prvním místě se dotkne státního výrobce protiletadlových zbraní Almaz-Antej, který mimo jiné vyvinul raketový systém Buk. Sankce dopadnou také na aerolinky Dobrolet patřící Aeroflotu, které jako první letecká společnost spojily Moskvu s anektovaným Krymem. Podle Bruselu tak napomohly i integraci ilegálně připojené Krymské autonomní republiky do Ruské federace. Ze stejného důvodu se na seznamu ocitla i Ruská národní komerční banka, která jako první finanční ústav na poloostrově otevřela po anexi své pobočky.
Spojené státy zase zastavily poskytování půjček pro financování ruského hospodářského rozvoje. Washington svou reakci na ruský postup na Ukrajině těsně koordinuje s Evropskou unií.