Rusové sázejí na to, že Asad bude nejmenším zlem
Spektakulární ruská intervence provázená z vojenského hlediska zbytečným odpalováním raket z Kaspického moře vyvolala na mezinárodní půdě řadu emocí a otázek. Tou nejdůležitější je, jak daleko je Putin ochoten při zásahu zajít. Prozatím se zdá, že mu v terénu jde o relativně skromné cíle, jejichž dosažení mu může zajistit další zisky u jednacího stolu.
Zkušenosti ukazují, že podobné konflikty nelze vyřešit ze vzduchu, tedy tak, aby to pro zasahujícího bylo téměř bezbolestné a levné. Velkým mementem je v tomto ohledu Libye. USA a jejich spojenci už v Sýrii a Iráku provedli proti IS více než sedm tisíc výpadů, aniž by to mělo výrazný efekt. Těžko tak lze očekávat, že ruské nálety v krátké době dokážou zásadně zvrátit situaci na bojišti.
Útoky na IS jen pro kredit
Analytici podotýkají, že prvotní výběr cílů byl řízen především snahou zakročit tam, odkud Asadovi momentálně hrozí největší nebezpečí. Podle některých zdrojů spíše sporadické údery na IS pak zřejmě mají dodat celé operaci kredibilitu. Nyní Moskva ze vzduchu podporuje pozemní ofenzivu, na které se vedle vládních sil podílejí také provládní milice, íránští gardisté a Hizballáh.
Kdyby však tito hráči byli schopni vrátit Sýrii do starých pořádků bez další pomoci na zemi, už by k tomu patrně došlo. „Syrská armáda se s největší pravděpodobností bude snažit znovu získat nedávno ztracené území a pak je s íránskou a ruskou armádou držet,“ řekl BBC k očekávaným omezeným cílům operace americký odborník na Rusko Michael Kofman z Kennan Institute.
Stabilizace malé Sýrie
Také další expert v této souvislosti hovoří o stabilizaci „malé Sýrie“ a nevěří, že by Moskva riskovala fiasko rozsáhlejších pozemních operací za účasti svých jednotek. „Je si vědoma amerických regionálních tragédií a vlastních v Afghánistánu, na Severním Kavkazu a Ukrajině,“ konstatoval ve Foreign Affairs Dmitry Adamsky. Podobnému dobrodružství nepřeje ani ekonomická kondice Ruska.
Podle Kofmana však i omezený ruský zásah patrně povede k porážce bojovníků podporovaných mezinárodní koalicí. „To je nejspíš to, o co Rusku jde – eliminovat hrozbu pro syrskou armádu, nenechat žádnou rozumnou opozici Asada a legitimizovat se jako součást koalice proti IS,“ míní.
Pokud se Moskvě podaří upevnit Asadovu pozici, pokusí se ho zřejmě Západu „prodat“ jako jedinou přijatelnou možnost. Soudě dle některých evropských reakcí, nemusí to být složité. Německá kancléřka Angela Merkelová už nyní hovoří o nutnosti zapojit vládu v Damašku do vyjednávání o budoucnosti Sýrie. A Kreml možná spoléhá i na to, že když zlikviduje neperspektivní syrské spojence Washingtonu, bude moci Bílý dům Asada akceptovat bez toho, aby ztratil tvář.
| Kdo kde stojí na syrském kolbišti |
|---|
| Bašár Asad Vládní síly nyní drží hlavně území v hustěji obydlené centrálně-západní Sýrii s většinou velkých měst včetně strategických přístavů Tartús a Latakíja. Je však otázka, jak dlouho by byly schopny teritoria bránit bez pomoci. Syrská armáda na počátku čítala více než tři sta tisíc vojáků, nyní jich je podle odhadů kvůli ztrátám na životech a dezercím 80 až sto tisíc. Vojsko je přetěžované, Asad se už nemůže plně spolehnout ani na elitní jednotky. Slabost vládní armády, která se projevila například květnovou ztrátou provincie Idlib, byla podle všeho hlavním impulzem k ruské intervenci v zemi. Asad má však na své straně ještě zvláštní složky a spřátelené milice, hlavně Síly národní obrany, které čítají několik desítek tisíc lidí a jsou financovány a cvičeny Íránem. Co chce: udržet se |
| Syrská opozice Opozice Bašára Asada je velmi roztříštěná, což je zřejmě jednou z hlavních příčin toho, proč i po více než čtyřech letech zůstává prezident u moci. Podle některých zdrojů působí v zemi na sedm tisíc skupin, které usilují o politické změny. Jsou mezi nimi jak sekulární, tak nábožensky radikální uskupení. Vztahy mezi nimi jsou přitom složité a neustále se vyvíjejí. Mezi nejznámější organizaci zastřešující takzvané umírněné opozice patří Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil neboli Syrská národní koalice, která má podporu na Západě. K nejvlivnějším radikálním skupinám pak Fronta an-Nusrá, což je místní odnož al-Káidy, a Ahrár aš-Šám. Co chce: sesadit Asada, jinak jak kdo |
| Islámský stát Momentálně nejznámější a nejobávanější teroristická organizace světa se sice také řadí k syrské opozici, její působiště je však širší. Kořeny uskupení sahají na přelom tisíciletí k abú Músovi Zarkávímu a hlavním místem jeho aktivit byl dlouho Irák. V Sýrii se začalo poměrně složitě etablovat až během občanské války, dosáhlo zde ale rychlého početního rozšíření a územního zisku. Oproti počátku letošního roku však ztratilo území na severu země, na druhou stranu posílilo v centru Sýrie. Odhady počtu bojovníků IS se značně liší, nejvyšší hovoří o 200 tisících. Podle zpravodajců může v jeho řadách působit až třicet tisíc cizinců. Organizace má odnože a spřátelené skupiny i v dalších zemích. Podle aktuálních zpráv však začíná mít potíže s financemi, dezercí vystřízlivělých stoupenců a nespokojeností obyvatel dobytých teritorií. Co chce: ovládnout, co se dá |
| Kurdové Příslušníky odhadem dvoumilionového etnika v posledním roce na syrském bojišti proslavila schopnost, statečnost a disciplína. Díky tomu se jim podařilo ovládnout téměř souvislé pásmo na severu země podél hranice s Tureckem. Kurdové své území nazývají Rojava, která nyní funguje de facto autonomně. Místní mají dvě hlavní politické síly se složitými vztahy – Kurdskou národní radu s vazbami na irácký Kurdistán a Stranu demokratické unie, napojenou na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK). Co chtějí: autonomii nebo vlastní stát |
| USA a jejich spojenci Mezinárodní koalici proti IS už tvoří na šedesát zemí a má za sebou na 2600 náletů v Sýrii a 4700 v Iráku. Většinu práce odvádějí USA, na které připadlo 5700 úderů. Podle Pentagonu už operace proti islamistům stála zhruba čtyři miliardy dolarů. Oproti Rusku je ale koalice ve velké nevýhodě, jelikož přímo na syrském bojišti nemá spolehlivé spojence. Její snaha vycvičit a vyzbrojit umírněnou opozici skončila fiaskem. USA nedávno oznámily, že svůj dosavadní tréninkový program změní. Co chtějí: zlikvidovat IS, ale jinak těžko říct |
| Rusko Moskva má v Sýrii dlouhodobé zájmy a její námořnictvo využívá Tartús jako své jediné zázemí ve Středozemním moři. Od počátku povstání prezidenta Bašára Asada brání na mezinárodní úrovni. Rusko by také uvítalo eliminaci Islámského státu. V jeho řadách válčí podle Moskvy téměř 2500 ruských občanů zejména z Kavkazu a Kreml se obává jejich návratu domů. Další tři tisícovky pocházejí ze Střední Asie, což je pro něj také nebezpečné. Moskva zřejmě po celou dobu konfliktu posílala do Sýrie zbraně a vojenské experty. Odhaduje se rovněž, že tam už jsou či tam směřují stovky vojáků. Co chce: udržet Asada, zničit IS |
| Írán a Hizballáh Teherán je klíčový Asadův zahraniční spojenec a utrácí miliardy dolarů ročně, aby v Sýrii prosazoval své regionální zájmy. Vypomáhá zde rovněž vojensky, v bojové zóně působí jeho poradci a až několik tisíc revolučních gardistů a dobrovolníků. Vláda v Damašku se může spoléhat také na libanonský Hizballáh, který své bojovníky do Sýrie zřejmě vysílá na rozkaz Teheránu. Pro hladké zajištění íránské podpory organizace je přitom udržení vlivu v Sýrii nezbytné. Hizballáhu však angažmá působí těžké ztráty, které už předčily počet obětí letitého boje proti Izraeli. Co chtějí: udržet vliv v Sýrii a jejím sousedství |
| Turecko Pro souseda Sýrie je situace v zemi mimořádně nebezpečná, Ankara musí pečlivě vážit veškerá rizika. Pro Turecko byl vždy největším nepřítelem prezident Bašár Asad. Zároveň ale hledí se znepokojením na úspěchy Kurdů v sousední zemi, jelikož by mohly posílit kurdské emancipační snahy i v Turecku. Země se dlouho stavěla zdrženlivě k účinné spolupráci s koalicí proti IS a byla podezírána z podpory islamistů. V poslední době je ale v jejich potírání aktivnější. Co chce: zlikvidovat Asada a zkrotit jeho oponenty |
| Saúdská Arábie a Katar Sunnitská bašta vidí v Sýrii jedno z hlavních bojišť o pozici regionální velmoci číslo jedna, o kterou soupeří s Íránem. Podporuje několik skupin, které bojují proti vládě. Podle některých zdrojů v reakci na ruskou intervenci jim ještě zvýšila dodávky zbraní. Rebelové dostávají pomoc i od dalších zemí Perského zálivu, zejména z Kataru, který však čelí nařčení z dobrých kontaktů s al-Káidou. Co chtějí: vyšachovat ze Sýrie Írán |
