„Zavázali jsme se, že naše úsilí dokončíme do 30. června,“ řekla Mogheriniová v Lausanne na severu Švýcarska. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že předběžné ujednání je ještě stále vzdáleno tomu, jak by konečná dohoda měla vypadat.
Podle úmluvy umožní Írán rozsáhlé kontroly svých jaderných zařízení a rovněž sníží své jaderné kapacity, na oplátku budou postupně zrušeny sankce. Podle Zarífa budou sankce uvolňovány na základě budoucí dohody.
Součástí nynějších dohod je závazek Íránu, že v následujících 15 letech nebude stavět žádná nová zařízení na obohacování uranu a že stávající kapacity na obohacování výrazně sníží. Z počtu 19 tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá v provozu 6104, citoval Reuters americké prohlášení.
Barack Obama: Dosáhli jsme historického porozumění s Íránem, které, pokud se zcela naplní, Íránu zabrání získat jadernou zbraň
Centrifugy, kterých se Írán vzdá, budou pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Teherán je bude moci využít jen jako náhradu. Írán rovněž slíbil snížit současné zásoby zhruba deseti tun nízko obohaceného uranu na 300 kilogramů a že tento stav bude udržovat 15 let. „Naše zařízení budou dále fungovat,“ řekl Zaríf. „Budeme pokračovat v obohacování, budeme pokračovat ve výzkumu a vývoji.“
Zaríf také řekl, že země si ponechá podzemní jaderné zařízení Fordo. Podle Mogheriniové zde ale nebude žádný materiál, který by mohl posloužit k výrobě jaderné bomby.
Zaríf rovněž ohlásil, že přestavovaný těžkovodní reaktor v Aráku bude modernizován. Mogheriniová k tomu uvedla, že Teheránu se v této záležitosti dostane pomoci ze zahraničí.
Podle Obamy je dohoda s Íránem historická, svět bude bezpečnější
„Dosáhli jsme historického porozumění s Íránem, které, pokud se zcela naplní, Íránu zabrání získat jadernou zbraň. Pokud toto rámcové ujednání povede ke konečné dohodě, stane se naše země, naši spojenci a svět bezpečnějším. Je to dobrá dohoda,“ řekl Obama v úvodu pětadvacetiminutového vystoupení před Bílým domem.
Připomněl, že Teherán přiměly usednout za vyjednávací stůl mezinárodní sankce, které měly na Írán hluboký dopad. Ujistil, že dohoda není založena na důvěře, ale na bezpříkladném ověřování: pokud se Teherán pokusí podvádět, svět se to dozví. Obama řekl, že nepřipustí, aby Írán získal jadernou zbraň, přičemž diplomatické řešení považuje za nejlepší. Varoval své oponenty v americkém Kongresu, že pokud dohodu zavrhnou, diplomatické úsilí vyjde vniveč a USA budou čelit kritice.
| Sporným bodem vyjednávání je obohacování uranu |
|---|
| Přehled základních údajů o íránském jaderném programu (světové mocnosti dnes dosáhly s Íránem rámcového ujednání, na jehož základě by měla být do konce června konečná dohoda o jeho jaderném programu): |
| Íránský jaderný program má své počátky v 70. letech 20. století v éře šáha Mohammada Rezy Pahlavího, tehdy se počítalo s výstavbou 20 jaderných reaktorů. Výstavba dvou z nich byla zahájena v Búšehru v roce 1974 nebo 1977, islámská revoluce v roce 1979 jaderné aktivity zprvu zastavila. Výstavba byla obnovena v roce 1982, v letech 1984-1987 za íránsko-irácké války z 80 procent hotové reaktory zničilo šestinásobné bombardování iráckým letectvem. |
| V září 2003 odhalily inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran, což je klíčový proces pro výrobu jaderné zbraně. Írán v 80. a 90. letech získával tajně informace o technologiích od pákistánského vědce Abdul Kádira Chána. |
| Írán se následně zavázal obohacování dočasně zastavit a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), který umožňuje kontroly jaderných zařízení mezinárodními odborníky. V srpnu 2005 však Írán odmítl návrh EU, který obsahoval i záruky dodávek jaderného paliva z EU, a oznámil obnovení jaderných aktivit. Jednání s EU znovu začala v prosinci 2005, v lednu 2006 ale Írán opět obnovil proces vedoucí k obohacování uranu s tím, že podle NPT má právo pod kontrolou MAAE obohacovat uran pro mírové účely. |
| Írán zpočátku obohacoval uran na 3,5 procenta, v dubnu 2009 zvýšil obohacování v jaderné elektrárně v Natanzu na 20 procent, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent. |
| Rada bezpečnosti OSN na Írán uvalila sankce ve čtyřech kolech mezi lety 2006 a 2010. Kromě toho ale ještě vlastní ekonomická opatření nařídily USA a po nich také Evropská unie. |
| S Íránem dlouhodobě jedná šest mocností (USA, Francie, Británie, Rusko, Čína a Německo). Na podzim 2013 se podařilo zástupcům šesti velmocí přimět Teherán k částečným ústupkům v oblasti jaderného programu, dohoda například umožnila provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu. K jejich úplnému zrušení je však potřeba trvalá dohoda o omezení programu. Nepočítá se však s okamžitým zrušením sankcí, ale s postupným uvolňováním restrikcí po dobu asi dvou let, přičemž například Francie je zcela proti rušení. |
| V březnu letošního roku vydala prohlášení k íránskému jadernému programu MAAE, jejíž vyšetřování probíhá nezávisle na jednáních šesti mocností s Teheránem. Nedosáhla prý příliš velkého pokroku v pátrání po stopách možného zneužití íránského jaderného programu k vojenských účelům, íránské úřady nicméně se zástupci MAAE údajně spolupracují. V důvěrné zprávě MAAE se mimo jiné uvádí, že Írán v současnosti neobohacuje uran nad hraniční pětiprocentní limit a že ve svých zařízeních na obohacování nevyvíjí žádnou další činnost. |
| Klíčovým tématem jednání se stala otázka, v jakém rozsahu může Írán obohacovat uran. Teherán nyní disponuje zhruba 19 tisíc centrifugami k získávání obohaceného uranu. Mocnosti původně chtěly, aby se Írán technologie obohacování vzdal úplně, teď jen usilují o jeho snížení. Podle úmluvy umožní Írán rozsáhlé kontroly jaderných zařízení a sníží své jaderné kapacity, na oplátku budou postupně zrušeny hospodářské sankce vůči Íránu. |
