„Německo je největší členskou zemí EU a musí nést největší zátěž. Jinak to nejde. Na druhou stranu ho ale někteří nechali ve štychu. Jiné členské země totiž řekly: V klidu nes tuhle zátěž, my s tím nemáme nic společného. Takhle to být nemůže,“ řekl Schulz v den neformálního unijního summitu v Bratislavě.
„Nemůžu akceptovat, když se říká: 'Jsme katolická země, muslimové zde nemají žádné místo.' To zásadně protiřečí chartě základních práv, kterou všichni ratifikovali. Je součástí smluv a zahrnuje zákaz diskriminace,“ podotkl Schulz k postoji, který opakovaně vyjadřují představitelé zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Rozhodnutí o kvótách, které bylo přijato v souladu s unijními pravidly, není možné podle šéfa Evropského parlamentu zpochybňovat. Je podle něj zvláštní, že právě země, jimž tolik přinesla svoboda pohybu pracovních sil, nyní nechtějí mít s migrací nic společného.
| Merkelová: EU je v krizi |
|---|
| Evropská unie je podle německé kancléřky Angely Merkelové v krizi, ale řešení nelze očekávat od jednoho unijního summitu. Merkelová dále uvedla, že věří ve shodu státníků na potřebě společného řešení problémů. „Doufám, že Bratislava ukáže, že chceme pracovat společně a že chceme řešit problémy, kterým Evropa čelí,“ uvedla Merkelová. Podle kancléřky ale nelze čekat, že problémy budou vyřešeny při jednom vrcholném setkání. „Je třeba konkrétními skutky ukázat, že můžeme být lepší v oblasti vnější i vnitřní bezpečnosti, potírání terorismu, spolupráci v oblasti obrany, v otázkách hospodářského růstu a pracovních míst,“ řekla. Francouzský prezident Francois Hollande při příjezdu na summit uvedl, že dnešní jednání by měla vyústit v takzvaný bratislavský plán. Zdůraznil, že je potřeba především posílit bezpečnost a bránit evropské hodnoty, na čemž podle něj nemůže pracovat Francie sama. Litevská prezidenta v této souvislosti zmínila, že nikdy nebyla řeč o armádě EU, pouze o lepší vojenské spolupráci. „Nemůžeme nahrazovat NATO, vytvářet jeho kopii,“ uvedla při příchodu Dalia Grybauskaitéová. |
„Pokud se jednotlivé země brání podílet se (na řešení migrace), má spolková republika právo říci: 'Tak to si někdy musíme celkově promluvit o evropské politice a rozdělení zátěže',“ uvedl také Schulz, podle něhož všechno souvisí se vším. Už v minulosti se na evropské úrovni objevily návrhy, aby země, které nechtějí přijímat uprchlíky, přišly o část evropských dotací.
