O změně základní smlouvy unie se nyní uvažuje při řešení současné dluhové krize, která Evropou a hlavně eurozónou zmítá. Po změně lisabonské smlouvy, která začala platit teprve předloni, volají například Německo s Francií, které chtějí posílit rozpočtový dohled a prohloubit fiskální disciplínu mezi evropskými státy.
Jde mimo jiné o možnost uvalování automatických sankcí na ty státy, které by porušovaly dohodnutá pravidla, jako je schodek rozpočtu v maximální výši tří procent hrubého domácí produktu.
„Nesmíme zapomenout, že spousta evropských států včetně nás by změnu primárního práva (lisabonské smlouvy) podmínila referendem,“ řekl český ministr. „Jsme k tomu velice opatrní,“ podotkl Schwarzenberg.
EU má ještě v živé paměti to, kdy nejprve smlouvu složitě dojednávala po řadu let a pak dokument neméně pracně procházel ratifikací. Kvůli tomu se unie na značnou dobu ponořila do politické krize. Nyní ale pod tlakem ekonomické krize se v EU začalo hovořit o různých dříve jen těžko představitelných věcech, jako je právě opětné otevření základního práva.
O této složité právní i ekonomické otázce se budou už od čtvrtka v Bruselu bavit šéfové států a vlád EU. Unijní prezident Herman Van Rompuy nastínil i možnost, jak mnohé z požadovaných změn provést bez toho, že by se musely změny ratifikovat v členských zemích. Tuto variantu, o níž ale není zatím příliš podrobností, nechtěl Schwarzenberg komentovat. Chce se s ní nejprve seznámit.
Německo by chtělo, aby se změny vedoucí k posílení rozpočtových pravidel a k jejich vynucování týkaly pokud možno celé EU. Pokud by to ale nebylo průchozí, tak by to mohlo platit jen pro eurozónu.
„Nejdřív musí teď eurozona vědět, co chce. Ale neměli bychom pracovat na tom, aby vznikly dvě Evropy, aby se rozdělily cesty eurozóny a ostatních států. To by bylo velice škodlivé,“ řekl český ministr v reakci na dotaz, zda by chtěl, aby se případné změny dotýkaly celé EU nebo jen zemí používajících euro jako platidlo.
