Naději na dohodu o znovusjednocení ostrova oživil květnový začátek mírových jednání mezi oběma kyperskými lídry, která se konají pod záštitou OSN. „Poslední měsíce začalo být jasné, že věci se mění a že bylo dosaženo hmatatelného pokroku,“ řekl šéf americké diplomacie.
Kypr je rozdělen od turecké invaze z července 1974, kdy Ankara vyslala do severní třetiny ostrova vojska v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku. Kypr je nyní členským státem EU, ale fakticky jde jen o jižní, řeckou část ostrova, zatímco severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává jen Turecko.
Agentura AP podotýká, že Kypr měl dlouhou dobu pověst hrobaře mírových vyjednávačů a Kerryho návštěva proto podle ní poskytuje důvod k optimismu. Nedávný nález ložiska zemního plynu ve Středozemním moři by podle AP patrně mohl proces znovusjednocení urychlit.
Vytvoření federace
Sjednocovací plán předpokládá vytvoření federace se dvěma paralelními systémy. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis a jeho severokyperský protějšek Mustafa Akinci by se měli setkat tento měsíc ještě třikrát, zatímco jejich týmy jednají každý den. Akinci v říjnu prohlásil, že dohodu očekává v polovině příštího roku.
Nejpalčivější otázkou je rozdělení pravomocí mezi federální vládu a lokální kabinety. Jedná se také o tom, jak vyřešit majetkové ztráty, které utrpěly soukromé osoby v obou částech ostrova, a jak sdílet přírodní bohatství, včetně pobřežních ložisek ropy a plynu.
