Školácká chyba v Excelu zpochybnila evropskou politiku škrtů

Desetitisíce Britů v Londýně protestovaly proti vládním škrtům

Desetitisíce Britů v Londýně protestovaly proti vládním škrtům Zdroj: profimedia.cz

Úsporná politika vládních škrtů, kterou nyní zažíváme po celé Evropě, do velké míry vychází ze studie dvou vlivných amerických ekonomů Kennetha Rogoffa a Carmen Reinhartové. Tito dva vědci řadou výpočtů a historických srovnání došli ke slavné tezi, že jakmile státní dluh některé země překročí 90 procent hrubého domácího produktu, tato země přestane ekonomicky růst. Jenže nová studie ukazuje, že hvězdní ekonomové se nejspíš přepočítali.

Rogoff a Reinhartová, oba vysoce postavení členové Mezinárodního měnového fondu (MMF), v roce 2010 porovnávali dvacet zemí v poválečném období. Ve své studii zjistili, že když se poměr zadlužení vůči HDP země drží pod 90 procenty, pak ekonomika zpravidla ročně roste tempem 3 až 4 procenta. Když ale veřejný dluh devadesátiprocentní práh překročí, ekonomika země se ocitne v recesi 0,1 procenta.

Zjištění získalo velký věhlas - s trochou nadsázky by se dalo napsat, že teze se poslední dva roky „tesala do kamene“. Z 90 procent se stala jakási magická hranice, v jejímž jménu se zdůvodňovaly škrty všeho druhu. Do úst si ji brali jak hospodářský komisař EU Olli Rehn, tak třeba americký republikán Paul Ryan. Jenže nyní studii Rogoffa a Reinhartové jiní tři badatelé podrobili analýze a došli k závěru, že se ekonomické hvězdy mýlily.

Thomas Herndon, Michael Ash a Robert Pollin, ekonomové z univerzity v Amherstu ve státě Massachusetts, přepočítali stejná data a vyšlo jim, že při zadlužení 90 procent ekonomika roste tempem 2,2 procenta. Tedy jen o málo pomaleji, než ekonomika se zadlužením 60-90 procent HDP. Je tedy možné, že růst ekonomik světa se zadlužením až tak nutně nesouvisí.

Vědci došli k následujícímu: Rogoff a Reinhartová nepoužili všechna data, některé roky vynechali. Při výpočtu průměrných hodnot některé ojedinělé a extrémní případy příliš silně posouvaly výsledek. A konečně třetí, zničující připomínka – profesoři ve svých výpočtech nedopatřením vůbec nezohlednili pět států z excelové tabulky. Tato samotná chyba posunula průměrnou hodnotu HDP vysoce zadlužených států o 0,3 procentního bodu dolů.

Senzační zpráva tří ekonomů se pomocí Twitteru rozšířila rychlostí blesku. To, co se považovalo za kánon, neplatí. Někteří, jako třeba nositel Nobelovy ceny Paul Krugman, se smáli. „Někteří z nás tomu nikdy nevěřili. Ale nenapadlo mě, že by tyto výsledky mohly vycházet z něčeho takového jako je špatný výpočet,“ napsal na svém blogu.

Oba potrefení ekonomové reagovali zprvu váhavě. V obhajobě na stránkách Financial Times připustili, že udělali chybu v počtech. Ostatní nařčení ale tvrdě popřeli.

Co si z toho vzít? Jistě, státní dluh má velký vliv na ekonomický růst země. Jedno je ale jisté – 90 procentní hranici už žádný politik, který nechce riskovat zesměšnění, používat nebude.