Zaměstnavatelé nad takovými návrhy pouze kroutí hlavou. „Vzhledem k současné ekonomické situaci je tak prudké zvyšování v rovině sci-fi,“ argumentuje mluvčí Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení Miriam Špániková. Varuje, že při opatření by mělo za následek propouštění mezi nízkopříjmovými pracovníky.
O vážném ohrožení zaměstnanosti hovoří i odborníci. „Pokud firma se stovkou šiček či montážních pracovníků hospodaří s dvou- až tříprocentní marží, skokové navýšení mzdových nákladů o 40 procent přivede firmu do bankrotu rychleji než každoroční snaha vlády zvyšovat daňovo-odvodové zatížení podnikatelů,“ reaguje analytik INESS Ján Dinga.
Za růstem mzdy je totiž vždy třeba vidět nejen výslednou sumu u pracovníka na účtu v den výplaty, ale i zvýšené náklady zaměstnavatele na zdravotní a sociální odvody. Navrhovaný nárůst 144 eur by tak firmu v konečném důsledku stál 200 eur. Právě kvůli tomuto výraznému dopadu se k opatření zdráhá zatím přikročit i středolevá vláda Roberta Fica. „Minimální mzdu budeme chránit a budeme přistupovat k jejímu zvyšování,“ reagoval premiér s tím, že je však také potřeba brát v úvahu i zájmy podniků.
Úskalí skokového zvýšení minimální mzdy připouští i rezort práce. „Mohlo by to způsobit problémy se zaměstnáváním lidí,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Michal Stuška s ohledem na současnou hospodářskou situaci. Připustil však snahu rezortu o co nejvyšší růst této sumy. „Věříme, že pozitivní ekonomický vývoj umožní co nejrazantnější zvýšení minimální mzdy už v tomto roce,” dodal.
