Nespokojení Slováci žádají i odklad předčasných březnových voleb na září. V nich by pak neměl kandidovat nikdo, spojený se skandálem údajných odposlechů rozhovorů politiků s byznysmeny.
Demonstrace se tento týden mají uskutečnit v sedmi městech, účast přislíbilo na 20 tisíc lidí. „Gorilí“ protesty organizuje zhruba desítka různorodých osob, zřejmě bez podobných zkušeností, zato s velkými ambicemi. „Žádáme vládu a její ministry, aby odvolali všechny nominanty státu, zmíněné ve spise Gorila, z představenstev a dozorčích rad,“ uvedla jedna z organizátorek. Opustit svá místa by podle ní mělo i celé vedení parlamentu. Mezi další požadavky patří i zákaz nakládaní podezřelých s jejich majetky do ukončení vyšetřování.
„Nezdá se, že jde o nějaký cílený protest, ale spíše o chaotické požadavky nonkonformní mládeže na zavedenou politickou scénu,“ řekl deníku E15 politolog Michal Horský. I když si nemyslí, že žádosti demonstrantů projdou, protesty podle něj mohou mít psychologický dopad na předvolební boj i výsledek hlasování.
Působí to na mě tak, že jde o kampaň mimoparlamentních stran, míní Horský. Upozorňuje i na to, že Slováci si musí začít zvykat na jev, který se v okolních zemích objevil už dříve – že do předvolebního boje vstupují důstojníci tajných služeb. „Volič se s tím bude muset nějak vypořádat,“ dodal.
Analytik Grigorij Mesežnikov nechce podceňovat sílu protestů, pro prošetření Gorily podle něj ale bude klíčové, kdo se po volbách dostane na důležité posty, zejména na stále neobsazené místo generálního prokurátora. Proces jeho opakované volby a následného odmítání prezidenta jmenovat zvoleného Jozefa Čentéše do funkce se vleče už více než rok.
