Slovensko míří k nejvyššímu zdanění bank v eurozóně

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Slovenské banky by měly od příštího roku platit zvláštní daň v dvojnásobné výši, než se původně předpokládalo. Dosluhující kabinet premiérky Ivety Radičové počítá s tím, že stát od bank vybere navíc zhruba 83 milionů eur (dvě miliardy korun) ročně, což odpovídá šestině loňského čistého zisku bankovního sektoru v zemi. Nová daň má vylepšit ohrožený rozpočet, banky ale tvrdí, že by ji nemusely ustát.

Slovenské ministerstvo financí po snížení výhledu růstu hospodářství na příští rok o procentní bod na 3,4 procenta spočítalo, že stát potřebuje najít dalších asi 140 milionů eur (3,45 miliardy korun), aby se zemi podařilo dostát svým závazkům ohledně ozdravení veřejných financí.

Vykrýt výpadek chce končící vláda třeba zvýšením daně z cigaret. Hlavní náplastí má ale být zavedení zvláštního odvodu bank, jejíž sazbu teď vláda proti původním plánům zdvojnásobila.

Už dříve protestující peněžní ústavy na Slovensku tak svou kritiku ještě zesílily. Asociace bank uvedla, že podíl nové daně na aktivech bankovního sektoru bude na Slovensku nejvyšší z celé eurozóny. Odčerpání peněz z finančních ústavů prý může ohrozit jejich kondici a klientům zdražit bankovní poplatky.

Opozice chce od bank ještě víc

Sazba zvláštního odvodu by se ještě mohla změnit. Opoziční Směr-SD požaduje, aby stát z této daně od bank inkasoval až 180 milionů eur ročně.

Zatím není jasné, zda sněmovna kvůli vládní krizi a vypsání předčasných voleb na březen příštího roku materiál nakonec schválí. Parlamentní strany se ale dohodly, že poslanci navzdory pádu kabinetu premiérky Ivety Radičové vládní návrhy zákonů projednají.

Slovensko po vypuknutí světové hospodářské krize krachy domácích bank nezaznamenalo. Stát v minulosti peněžní ústavy ozdravil a největší banky následně prodal zahraničním finančním skupinám.