„Co týče otázky posílení východního křídla aliance, považujeme to za velmi důležité. Je nevyhnutelné jasně ukázat, že aliance má všechny členy na jedné úrovni. Slovensko nepožaduje základny aliance na svém území. Necítíme ohrožení do takové míry, abychom něco takové žádali. Na druhé straně máme plné pochopení pro ty naše spojence, kteří požadují takové základny a my podporuje tyto jejich snahy,“ řekl Lajčák.
Neuvedl, zda je Slovensko po vzoru Česka připraveno vyslat vojáky do takové mise NATO. Slovensko na východě sousedí s Ukrajinou, 98 kilometrů dlouhá společná hranice obou států je součástí přísně střežené vnější hranice EU i schengenského prostoru volného pohybu osob. Dřívější rozhodnutí NATO posílit v reakci na ruský postup na Ukrajině obranu svého východního křídla vytvořením nové síly velmi rychlé reakce o pěti tisících mužích, jakož i šesti velitelství, uvítal polský ministr zahraničí.
Zvýšení bezpečnosti
„Myslíme si, že můžeme zvýšit bezpečnost této části Evropy, když tam budou rozmístěna vojska NATO a obranné systémy. Musíme mít takový status bezpečnosti jako naši partneři v jiné části Evropy,“ řekl Waszczykowski. Dodal, že Polsko zvažuje nákup ponorek, které by nasadilo na ostrahu Baltského moře.
Proti případnému vytvoření trvalé základny NATO na Slovensku se již v minulosti vyslovil premiér Robert Fico. Jeho jednobarevná vláda sociálních demokratů ale loni souhlasila se zřízením regionálního velitelství NATO na Slovensku. Nová velitelská centra NATO, která vznikají i v dalších státech aliance, mají sloužit kromě jiného jako plánovací a koordinační střediska pro manévry aliančních sil velmi rychlé reakce a jednotek rychlého nasazení.
