Historická šance
Předseda Smeru-SD Robert Fico věří, že jeho strana má potenciál dosáhnout rekordního úspěchu. „V roce 2006 jsme dostali 660 tisíc hlasů, vloni 880 tisíc. Velmi bych chtěl, aby ten zisk byl minimálně na úrovni roku 2010, popřípadě o pár hlasů vyšší, protože bychom se blížili k historickým výsledkům,“ uvedl Fico po sestavení kandidátky, kterou musely strany odevzdat.
Politolog Grigorij Mesežnikov se ovšem domnívá, že sociální demokracie sama vládnout nebude. Připomíná, že v uplynulých volbách byl výsledek strany nakonec skromnější, než dopředu naznačovaly předvolební průzkumy.
Noví mají malou naději
Ficovi by podle něj hrálo do karet, kdyby hodně politických subjektů skončilo těsně pod hranicí pěti procent, nutnou ke vstupu do parlamentu. Mesežnikov i Horský předpokládají, že do Národní rady se dostanou buď všechny, nebo alespoň většina stran, které jsou v ní nyní. Jde o Smer-SD, Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii-Demokratickou stranu (SDKU-DS), Svobodu a Solidaritu (SaS), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), Most-Híd a Slovenskou národní stranu (SNS). Mimoparlamentním a novým stranám naopak připisují malé šance.
Lidé sázejí na osobnosti
Mesežnikov a Horský se shodují, že jistou naději má subjekt Obyčejní lidé Igora Matoviče, který do minulých voleb kandidoval pod hlavičkou SaS. Uskupení se podařilo do svých řad přilákat známé osobnosti, například bývalého dlouholetého poslance Františka Mikloška. Úplně pesimistická dopředu nemusí být ani Strana maďarské koalice, která minule pohořela v souboji o voliče z národnostní menšiny s Mostem-Híd.
Otázkou je, jakého skóre dosáhnou pravicové strany, které po minulých volbách zformovaly vládu, a jaké bude jejich pořadí. SDKU-DS může mít dost těžkou pozici kvůli tomu, že se z politického života rozhodla odejít dosluhující premiérka Iveta Radičová a na listině uchazečů se už neobjevila. V minulém klání přitom plnila funkci volebního lídra poté, co se kvůli sociální demokracií propíraným kauzám stáhl do pozadí předseda partaje Mikuláš Dzurinda. Nyní se stal jedničkou kandidátky.
„SDKÚ stojí odchod Radičové hodně bodů,“ je přesvědčen Horský. Podle něj se v minulém klání nejsilnější pravicové uskupení snaží do jisté míry zaplnit její místo ministryní spravedlnosti Lucií Žitňanskou, je to podle něj ale „chabá náhrada“.
Nad Sulíkem se vznáší otazník
Naproti tomu Mesežnikov tvrdí, že pohyby na pravicovém poli nebudou zdaleka tak jednoduché. Předpokládá, že si SDKU-DS udrží „svých patnáct procent“. Hlasy, o které přijde kvůli absenci Radičové, může podle něj nabrat jinde. Třeba mezi bývalými voliči SaS, jež pobouřilo, jak se strana zachovala při hlasování o eurovalu. Osud Sulíkovy partaje je podle odborníků těžko předvídatelný. Hodně prý bude záležet na síle protievropských nálad na Slovensku. Mesežnikov pochybuje o tom, že by na situaci mohlo vydělat KDH. Strana je podle něj příliš konzervativní a nedaří se jí oslovovat mladé, liberální voliče.
Soupeřit chce 26 stran
V neděli o půlnoci vypršel termín pro odevzdání kandidátek do předčasných voleb, předložilo je 26 stran a hnutí. Figuruje na nich 2971 lidí. Subjekty musely složit kauci 16 596 eur (zhruba 420 tisíc korun), kterou dostanou zpět, pokud získají alespoň dvě procenta hlasů. Šanci na překročení pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny má podle průzkumů veřejného mínění asi šest stran a hnutí. Osmé slovenské parlamentní volby od roku 1989 se uskuteční v sobotu 10. března.
Bohatým chceme brát víc, prohlašuje šéf sociálních demokratů Robert Fico
Předseda sociálních demokratů Robert Fico představil na víkendovém sněmu svůj recept na řízení Slovenska v době krize. Pokud ve volbách skutečně uspěje, chce především více zdanit bohaté. „Kdyby po březnu sestavovala vládu pravice, prudce zvýší DPH a další spotřební daně, půjde cestou zdražování, bude dál chránit silné a peníze vytahovat od lidí s nízkými a středními příjmy,“ tvrdil v Košicích stranický lídr delegátům. „My jsme připraveni zvýšit daně ve velkých firmách a u lidí, kteří vydělávají ročně více než 33 tisíc eur (840 tisíc korun). Jsme připraveni více zdanit luxus,“ dodal Fico.
Fyzické osoby s vyššími příjmy by tak kvůli nové 25procentní daňové sazbě braly o 150 eur méně. Vyšších daní by se dočkaly také firmy, jejichž daňový základ převyšuje třicet milionů eur. Strana rovněž plánuje zavést daň z dividend ve výši pěti procent. Tyto změny by celkově měly do státní kasy přinést 144 milionů eur.
Fico má i další plány, například s citlivým zdravotnictvím: jeho strana chce zabránit transformaci nemocnic na akciové společnosti. Prohlásil, že ústavně čistým způsobem zavede zákaz zisku zdravotních pojišťoven. Předseda sociálních demokratů rovněž obhajoval PPP projekty při stavbě dálnic, od nichž pravicový kabinet upustil. Zpochybnil kvalitu cest za nižší ceny. „V oblasti energetiky chceme zdynamizovat celý proces dostavby třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích a chceme budovat novou jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích,“ doplnil Fico.
