Španělsko prý pomoc EU nepotřebuje

Španělsko

Španělsko

Španělský program rozpočtových škrtů obnoví důvěru investorů a země se díky tomu vyhne nutnosti čerpat pomoc z evropských záchranných fondů. Prohlásila to španělská ministryně financí Elena Salgado.

Vláda si věří, že dokáže obnovit poprávku po španělských dluhopisech navzdory tomu, že zpomalení globální ekonomiky ohrožuje růstový cíl, který si Španělsko pro letošek dalo. Evropská centrální banka (ECB) by tak mohla ukončit svůj program nákupu španělských bondů. „Věříme, že nám trh dá důvěru, že dokážeme vlastními prostředky stabilizovat náš dluh,“ řekla Salgado agentuře Bloomberg.

Španělské a italské dluhopisy dosáhly v posledních dvou měsících rekordních výnosů v rámci eurozóny. Vzestup bondů třetí a čtvrté největší ekonomiky měnové unie donutil ECB, aby začala dluhopisy obou států skupovat. Před dvěma týdny do desetiletých španělských dluhopisů vložila 22 miliard eur (538 miliard korun). Toto opatření srazilo jejich výnos na devítiměsíční minimum 4,96 procenta.

Salgado si přesto neodpustila kritiku Evropské unie, která podle ní nedokázala zaujmout jednotný postoj k šířící se dluhové krizi. „Musíme jednat mnohem rychleji,“ dodala.

Madrid stále předpokládá, že ekonomika letos poroste o 1,3 procenta. Růst přitom ve druhém čtvrtletí zpomalil o jednu desetinu procenta na 0,2 procenta. Španělskou ekonomiku orientovanou na export brzdí především zastavené hospodářského růstu Francie a minimální růst v Německu. „Jak blízko se našemu cíli 1,3 procenta dostaneme, záleží na celkové situaci,“ řekla Salgado Bloombergu.

Španělsko přijalo kvůli snaze zkrotit vlastní rozpočet nejrozsáhlejší úsporná opatření za posledních 30 let. Mezi ně patří i snížení platů zaměstnanců ve státním sektoru, což může podle analytiků ještě zvýšit nezaměstnanost, která je se svými 21 procenty již nyní nejvyšší v Evropě.

Vláda se také chystá nabídnout na burze 30 procent loterijní společnosti Sociedad Estatal de Loterias & Apuestas del Estado, což by státu podle šéfa firmy Aurelia Martineze mohlo vynést 21 až 30 miliard eur (514 až 734 miliard korun).