Vučić byl dosud vicepremiérem v týmu Ivici Dačiće. SNS získala ve volbách pohodlnou většinu, přesto tento týden povede rozhovory s dalšími stranami. Nevylučuje se ani účast nestraníků v kabinetu. „Vučić ve vládě zavede železnou disciplínu,“ slibuje místopředsedkyně SNS Zorana Mihajlovićová.
Nový premiér si bude muset poradit v situaci, kdy Srbsko zápasí s rozpočtovým deficitem a rostoucím veřejným dluhem. Vučić chce omezit rozsáhlý a nákladný státní aparát, posílit roli soukromého sektoru a přilákat investory.
Slibuje dokončit plánovanou privatizaci veřejných společností, chce také předložit zákony týkající se trhu práce, bankrotů či zaměstnanců veřejného sektoru. Hovoří o drastickém snižování výdajové stránky rozpočtu. Má například v plánu omezit vozový park a seškrtat různé příspěvky pro pracovníky veřejné správy.
| Nad Kosovem se už smí létat |
|---|
| NATO po patnácti letech otvírá vzdušný prostor nad Kosovem pro civilní lety. Aliance tvrdí, že uvolnění trvalo dlouho kvůli technickým záležitostem, které se týkaly řady zemí. Přepravci teď díky přímým letům nad regionem uspoří čas i peníze. Odhaduje se, že se ročně se na 180 tisících letů ušetří kolem osmnácti milionů eur. |
Místní média v těchto dnech napsala, že Vučić je pod velkým tlakem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, se kterými by Bělehrad rád vyjednal nový úvěr. Podle publikovaných informací žádají pokles penzí o čtvrtinu a platů ve státní správě o pětinu. Navíc prý požadují snížení stavu pracovníků této sféry o 15 procent. „Na rozdíl od tvrzení v článku Světová banka nedoporučovala specifické cíle týkající se platů, zaměstnanců a důchodů,“ ohradila se ale instituce.
Důležitým úkolem Vučiće bude tak příprava země na vstup do EU. Budoucí kabinet má v plánu každé dva týdny o tématu jednat. Kromě reforem se od Bělehradu očekává další pokrok ve vztazích s Kosovem. Pozitivním vývojem přitom je, že se zemím na počátku měsíce prakticky podařilo v rámci normalizace vztahů dospět k dohodě o justici.
Předseda vlády také bude muset přesvědčit obyvatele o prospěšnosti tohoto kroku. Evropská vyhlídka je podle aktuálního průzkumu lákavá pro 55 procent Srbů, což je mnohem méně než před deseti lety. Lidé od vstupu vesměs očekávají nové investice, dotace do zemědělství, lepší prosazování zákonů i ochranu životního prostředí.
