Srí Lanka kompletně zkolabovala. Zemi ničí inflace a chybí benzín | E15.cz

Srí Lanka kompletně zkolabovala. Zemi ničí vysoká inflace a chybí jí benzin

Srí Lance hrozí bankrot, zemi dochází jídlo a ceny rychle rostou
Srí Lance hrozí bankrot, zemi dochází jídlo a ceny rychle rostou
• 
ZDROJ: Reuters

Anna-Marie Horáková, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Oblíbená turistická destinace a čajový ráj se zmítá v největší finanční krizi od vyhlášení nezávislosti v roce 1948. Největším problémem je nedostatek pohonných hmot, kvůli němuž dochází k roztržkám a lidé volají po odstoupení vládnoucí rodiny Radžapaksů. V pondělí vláda navíc rozhodla, že s platností od půlnoci bude benzin vydáván pouze lidem zajišťujícím základní služby. Jednou z nadějí je pro zemi příliv turistů a záchranný balíček od Mezinárodního měnového fondu.

„Před týdnem přijel poslední tanker a od té doby se řeší, kdy přijede další,“ říká Anna Ratnayake, Češka, která na Srí Lance dlouhodobě žije se svým mužem. „Ropu postupně distribuují mezi lidi, ale fronty jsou hrozné. Na silnici je provoz zhruba pětinový oproti tomu, co býval. Vlastně nikdo neví, kdy se to zlepší a jak to bude.“

V důsledku této situace dochází ke konfliktům u benzinek, proto se okolo každé z nich nachází armáda nebo policie, která se snaží situaci kontrolovat. Další rána přišla s pondělní půlnocí, od kdy je benzin vydáván pouze základním službám, tedy vlakům a autobusům, zdravotnickým službám a vozidlům pro přepravu potravin. Ministr cestovního ruchu Harin Fernando ujistil, že turismus také patří mezi základní služby.

Současná situace je výsledkem špatného hospodaření s veřejnými zdroji a zkorumpovanosti. V indexu vnímání korupce, který každoročně sestavuje Amnesty International, se země za posledních dvacet let drží pod čtyřiceti body ze sta, nula přitom značí vysokou zkorumpovanost. Velkým dílem k současné situaci přispěla i pandemie covidu a nynější vysoké ceny pohonných hmot v důsledku války na Ukrajině. Srílanský premiér a ministr financí v jednom, Ranil Wickremesinghe, ve svém středečním proslovu uvedl, že „ekonomika země kompletně zkolabovala“. 

Srí Lanka již pozastavila splácení zahraničního dluhu, který dosahuje 51 miliard dolarů, letošní splátka měla podle agentury Reuters činit čtyři miliardy dolarů. Bankrotu se přesto nevyhnula, oficiálně ho vyhlásila v polovině května. Nyní již nedokáže platit importy ropy a kvůli dluhům státní ropné společnosti ve výši 700 milionů dolarů stěží získává prostředky ze zahraničí.

Celková inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen v květnu meziročně vzrostla o 45,3 procenta. Zemi došly devizové rezervy a ve velkém tiskne peníze. Od sedmého března, klesala hodnota měny téměř dvojnásobně ze 219 srílanských rupií za euro na současných 380. 

Hlavní pomoc Srí Lance zatím poskytla Indie se čtyřmi miliardami dolarů ve formě půjčky, Světová banka jí poskytne 600 milionů dolarů. S Mezinárodním měnovým fondem také vyjednává záchranný balíček, v příštích šesti měsících potřebuje získat asi šest miliard dolarů, aby dokázala nakoupit základní potřeby. Pomoci se jí dostalo od OSN, která od června do září poskytne 48 milionů dolarů. Přidala se také Austrálie s padesáti miliony dolarů.

Radžapaksova rodina se drží u moci

Ostrovní stát těžce zasáhla pandemie, kdy příjmy z turismu spadly z původních 5,6 miliardy dolarů v roce 2018 na jednu miliardu v roce 2020 a země se na dlouhou dobu uzavřela světu. „Jestli by krize přišla i bez covidu, nedokážu říct, ale určitě ji urychlil. Z vnějšího pohledu všechno šlapalo. Když to člověk srovná s Indií, optický dojem je, že Srí Lanka na tom byla mnohem lépe, když nehledíme jenom na HDP, ale i na imunizaci nebo úmrtnost dětí,“ okomentoval Zdeněk Štipl, indolog z Univerzity Karlovy.

K hospodářské krizi přispěla také válka na Ukrajině, která táhne vzůru ceny pohonných hmot. Zemi vede rodina Radžapaksů, konkrétně Mahinda Radžapaksa, který se u moci drží téměř dvacet let. Do čela země se dostal během čtvrt století trvající občanské války sinhálské většiny proti Tamilským tygrům a konflikt se mu podařilo ukončit. „Ale za strašných obětí, dá se skoro mluvit o etnických čistkách proti Tamilům. Nicméně se mu to podařilo, a tím jeho význam narostl,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl.

„Po ukončení občanské války začal svou moc zneužívat. Na vině je bezpochyby korupce, do níž byl zapojený, a potom ostrov šíleně zadlužil. Mají dluhy u Číny. Nejznámější a nejkontroverznější je přístav Hambantota, kde Číňané postavili velikánský přístav a letiště. Dluhy u Číny nedokážou už dlouho splácet, což ekonomiku šíleně destruovalo,“ doplňuje.

Čína na přístav původně pouze poskytla půjčku, i přesto, že bylo dopředu jasné, že celý projekt se ekonomicky nevyplatí. Kvůli neschopnosti Srí Lanky splácet ho nakonec Čína po roce 2015, kdy na krátkou dobu nebyl u moci Mahinda Radžapaksa, převzala. Srí Lance zůstalo pouze patnáct procent příjmů.

Po masivních protestech nakonec odstoupil srílanský premiér Mahinda Radžapaksa i jeho bratr Basil Radžapaksa, ministr financí, prezident Gotabja Radžapaksa však zůstává. Oba je ve funkci nahradil Ranil Wickremesinghe. Jedná se pouze o symbolickou změnu, protože Wickremesinghe v minulosti již čtyřikrát funkci vykonával.

„Byl tam dosazený, aby to vypadalo, že se nějaké změny dějí, ale nikdo mu nevěří,“ popisuje Anna Ratnayake. „Vláda se určitě o něco snaží, už jim nic jiného nezbývá. Zavádí se a zvyšují daně, ale není to systematické,“ dodává. Vláda slíbila přechod k daňovému systému z roku 2019. 

V jednu dobu byly problémem také dlouhé výpadky elektřiny, alespoň ty nyní netrvají tak dlouho. „Na Srí Lance teď prší a hodně elektráren je vodních, takže elektřina teď nedělá potíže. Pokud výpadky jsou, tak maximálně tři hodiny denně. Takhle kdyby to tu bylo – a asi to i zůstane další dva roky – tak se s tím dá žít a je to v pohodě. Uvidíme, co s tím udělá období sucha, to bude asi horší,“ uvádí Ratnayake.

Protivládní protesty pokračují, avšak hlavně v Kolombu. „Nejsou nijak nebezpečné a ve zbytku Srí Lanky jich tolik není, protože si lidé nemůžou dovolit trávit čas na demonstracích. Potřebují se postarat o sebe a o svoje rodiny, což teď není jednoduché. Ti, kteří i před krizí žili na hranici chudoby, tak ale měli nějaký denní příjem a z toho se dalo poplatit jídlo a mít bydlení. Teď ale mají opravdu problémy, často jedí jedno jídlo denně. Lidi, kteří vydělávali denní mzdu kolem 1500 až 2000 rupií, tedy zhruba 200 korun, teď s inflací vydělávají po přepočtu sto korun,“ popisuje zoufalou situaci obyvatel Ratnayake.

Autor: Anna-Marie Horáková, swp

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery