Státy EU schvalují protiruské sankce, platit začnou zřejmě ve čtvrtek

Ruské rubly

Ruské rubly Zdroj: Michael Mandiberg CC BY-SA 2.0 Flickr

Protiruské hospodářské sankce, které v úterý v Bruselu odsouhlasili unijní diplomaté Evropské unie, nyní ještě formálně schvalují jednotlivé členské státy. Písemná procedura schvalování byla zvolena namísto toho, aby musel být svolán mimořádný summit EU, informovala agentura APA. Sankce zřejmě začnou platit ve čtvrtek, tedy přesně dva týdny po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny, v němž zemřelo všech 298 lidí na palubě.

Jednotlivé členské země dostaly čas do čtvrtečních 12:00 SELČ, aby se k sankcím vyjádřily, potvrdil nejmenovaný diplomatický zdroj. Poté budou zveřejněny v úředním věstníku EU, a tak vstoupí v platnost. Tehdy by měla být zveřejněna i jména osmi osob a tří společností, které Evropská unie přidala na svůj sankční seznam.

Do seznamu, v němž je zatím zařazeno 87 lidí a 20 ruských firem, mají být podle agentury AFP nově přidáni nejméně čtyři ruští oligarchové blízcí ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny.

Čtěte také:

Sobotkův alibismus? Hlavně ať nás sankce nebolí

Začátek bitvy sankcí? Rusko zakazuje dovoz polského ovoce a zeleniny

Nové sankce se mají týkat přístupu na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor. Přijatá opatření se týkají pouze nových kontraktů, nikoliv již uzavřených smluv. Nepoznamenají tedy například francouzský prodej výsadkových lodí Mistral Rusku.

Obchodní bilance Česka a Ruska:
V roce 2013 dosáhl český vývoz do Ruska 5,9 miliardy dolarů (zhruba 116 miliard korun), dovoz činil 7,9 miliardy dolarů (zhruba 155 miliard korun). Obrat tak činil 13,8 miliardy dolarů, což byl téměř stejně, jako v roce 2012.
Rusko zaujímá v exportu České republiky sedmé místo (s podílem 3,9 procenta) - za Německem, Slovenskem, Polskem, Francií, Británií a Rakouskem. V importu je to páté místo (5,6 procenta) za Německem, Čínou, Polskem a Slovenskem.
České firmy nalézají příležitosti v energetice (jaderném strojírenství), v dopravním strojírenství či ve výstavbě multifunkčních budov. Značnou část ruského importu do Česka pak tvoří paliva a suroviny.

Jak uvedla ve svém dnešním prohlášení česká vláda, nové sankce vycházejí z opatření doporučených v závěrech mimořádné červencové vrcholné schůzky EU v Bruselu. O rozsahu a podobě sankcí se následně intenzivně jednalo na unijní půdě. „Česká vláda během vyjednávání úspěšně prosazovala, aby sankce nedopadly na obchod s civilním zbožím a týkaly se pouze vojenských dodávek. Vzhledem k tomu, že Česká republika se ve vztahu s Ruskem soustředí primárně na civilní dodávky, nově dohodnuté sankce nebudou mít žádný zásadní vliv na českou ekonomiku,“ uvádí se v prohlášení českého kabinetu.

Omezení mají platit prozatím rok, do tří měsíců je Evropská unie zhodnotí, především ale s ohledem na kvalitu a přesnost jejich právního podložení.

Do EU míří přes 50 procent ruského exportu
Obchod mezi EU a Ruskem je dlouhodobě poznamenán deficitem na straně EU, který v roce 2013 dosáhl úrovně 86,7 miliardy eur (2,4 bilionu korun) oproti 91,7 miliardám eur v roce 2012. V roce 2002 činil 30,7 miliardy eur. Růst deficitu souvisí s růstem vzájemné obchodní výměny, která se za posledních pět let přibližně zdvojnásobila. V roce 2013 vyvezla EU do Ruska zboží za 120 miliard eur a dovezla z Ruska zboží za 206 miliard eur, což jsou podobné hodnoty jako v roce 2012.
Rusko je podle lednové zprávy Eurostatu pro Evropskou unii třetí nejdůležitější obchodní partner po USA a Číně. Směřuje do něj sedm procent celkového objemu unijního exportu zboží a Rusko zároveň představuje 12 procent celého importu do EU.
Pro Rusko je EU největším obchodním partnerem, přičemž do EU míří podle specializovaného střediska pro mezinárodní obchod (ITC), které spadá pod WTO a UNCTAD, přes 50 procent ruského exportu. Z jednotlivých zemí Rusko loni vyvezlo nejvíce do Nizozemska, Číny, Německa a Itálie, dováželo hlavně z Číny a Německa.
Na vývozu EU do Ruska mají největší podíl stroje a dopravní prostředky (50 procent) a chemické výrobky (17 procent). Dovoz z Ruska byl vždy vyšší, především kvůli energiím a energetickým surovinám, které tvořily asi 80 procent importu.
Rusko je tak pro EU nejdůležitějším dodavatelem v energetice. Podle Evropské plynárenské asociace Eurogas zůstává největším zdrojem plynu pro zákazníky evropské osmadvacítky těžba v EU, která tvoří 33 procent z celkových dodávek. Mezi hlavní vnější zdroje patřily loni kromě Ruska s 27 procenty Norsko s 23 procenty a Alžírsko s osmi procenty. Zhruba polovina dodávek ruského plynu do Evropy prochází přes Ukrajinu.
EU je také největším investorem v Rusku, až tři čtvrtiny přímých zahraničních investic pocházejí ze zemí unie.
Přehled obchodní bilance států EU s Ruskem (řazeno podle výše obratu):
Země Obrat zahraničního obchodu
(1-9/2013) v milionech eur
Export
(1-9/2013 v milionech eur)
Import
(1-9/2013 v milionech eur)
Podíl Ruska na zahraničním obchodu států EU za rok 2013 v procentech
Německo56288 27445 28843 3,7
Nizozemsko28568 6137 22431 3,9
Itálie22942 8047 14895 4,1
Polsko19946 6057 13889 8,7
Francie13892 5994 7898 1,9
Finsko11922 3982 7940 13,9
Belgie11784 4005 7779 2,2
Litva9571 3522 6049 24,8
Velká Británie9078 3427 5651 1,4
Španělsko8407 2159 6248 2,2
Česko7317 3295 4022 4,4
Maďarsko6608 1913 4695 5,7
Slovensko6266 1895 4371 6,8
Švédsko6201 1945 4256 3,3
Řecko5419 311 5108 9,4
Rakousko5318 3255 2063 2,8
Bulharsko4066 430 3636 0,8
Rumunsko2663 1011 1652 3,6
Lotyšsko2023 1228 795 11,7
Dánsko1908 1186 722 1,6
Estonsko1652 1027 625 8,7
Slovinsko1255 894 361 3,3
Chorvatsko1142 165 977 5,7
Portugalsko955 207 748 1,2
Irsko588 481 107 0,6
Lucembursko125 124 1 0,5
Kypr66 20 46 0,2
Malta40 35 5 0,6

zdroj: Eurostat