Ministři zahraničí 25 členských zemí Evropské unie dnes potvrdili vznik své stálé spolupráce v obranné oblasti (PESCO). Zároveň bylo zveřejněno prvních 17 společných projektů. Česká republika se podle diplomatů zapojí do tří z nich, týkajících se vojenské mobility, společného evropského lékařství a střediska pro unijní výcvikové mise.
Dnešní krok uvítal šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který zdůraznil, že Evropa se při své obraně nemá a nesmí spoléhat na druhé. "V červnu jsem říkal, že je třeba probudit 'Šípkovou Růženku' lisabonské smlouvy - stálou posílenou spolupráci. O půl roku později se to děje," poznamenal.
S možností stálé spolupráce několika členských států unie v oblasti obrany a bezpečnosti a obranné politiky počítá už lisabonská smlouva. Stálý rámec umožňuje zemím, které to chtějí a mohou udělat, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil.
Reálně ale země EU dlouhou dobu nic konkrétního nepodnikaly. Změna přišla až s rozhodnutím Británie unii opustit, přesto se pohledy významných unijních hráčů na konkrétní podobu obranné spolupráce lišily. Francie, která nese tíhu unijních operací například v Africe, prosazovala těsnější a účinnější kooperaci menší skupiny vojensky schopnějších členů EU. Naproti tomu Německo zdůrazňovalo význam co nejširšího zapojení zemí bloku. Výsledkem je kompromis, na kterém se v polovině listopadu shodlo 23 zemí, další dvě - Irsko a Portugalsko - se od té doby rozhodly připojit. Mimo PESCO tak nyní kromě Britů, kteří unii opouštějí, zůstává jen Dánsko a Malta.
Česko se hodlá zúčastnit projektu s názvem "Zjednodušení a sjednocení postupů přeshraničního pohybu vojenských jednotek", který diplomaté popisují jako "vojenský Schengen". Po zjednodušení přesunů vojsk napříč Evropou volá také NATO, které v této věci hodlá s unií úzce spolupracovat.
Dalším projektem s českou účastí bude rozvoj schopností v oblasti vojenského zdravotnictví a projekt, jehož cílem je založení školícího střediska pro evropské výcvikové mise. Jako pozorovatel se ČR hodlá účastnit dalších pěti projektů, například snahy zvýšit možnosti vedení operací krizového managementu či projektu nového bojového vozidla pěchoty, nebo Slovenskem vedeného projektu "Schopnost nepřímé palebné podpory".
Mezi závazky, které na sebe země svou účastí v PESCO berou, patří pravidelné zvyšování výdajů na obranu "v reálném vyjádření". Mnozí z účastníků nyní vznikající unijní spolupráce jsou zároveň členy Severoatlantické aliance, kde je zvyšování obranných výdajů také prioritní záležitostí.
Finální zelenou by měli unijní posílené spolupráci v obraně dát ve čtvrtek šéfové států a vlád zemí Evropské unie na své poslední letošní schůzce. Summit se bude obranné spolupráci věnovat ve čtvrtek. Podle návrhu závěrů schůzky, zdůrazní potřebu první soubor konkrétních projektů rychle uvést v život. Summit také vyzve k rychlému zřízení Evropského obranného fondu a průmyslového rozvojového programu tak, aby první projekty mohl financovat v roce 2019.
