Kjótský protokol zavazuje 35 nejvyspělejších zemí světa ke snížení emisí oxidu uhličitého, jeho platnost letos vyprší, podle jednotlivých delegátů jsou jednání o jeho nástupci „tvrdá“ a jejich pomalé tempo je „frustrující“.
„Reakce světových politiků je daleko za bodem, ve kterém se podle vědců nacházíme. Vždy zde bude nějaká prodleva. Je to frustrující,“ reagovala na vývoj jednání šéfka sekretariátu OSN pro změnu klimatu Christiana Figueres. Globální emise skleníkových plynů letos stoupnou o 2,6 procenta, od roku 1990 se jejich množství zvýší o více než polovinu.
Vyspělý svět ovšem s ohledem na vlastní hospodářské potíže odmítá stanovit kalendář pro desetinásobné zvýšení příspěvků rozvojovým zemí, které by jim měly pomoct ke snížení vypouštěných emisí. Do roku 2020 by tento příspěvek podle plánu OSN měl dosáhnout 100 miliard dolarů ročně.
Podle Tonyho de Bruma z Marshallových ostrovů, který je zároveň mluvčím Asociace malých ostrovních států, mezi chudými panuje také „hluboké rozčarování“ z toho, že vyspělý svě nenaplnil ani závazky Kjótského protokolu, který po signatářích žádal snížení emisí skleníkových plynu o 5,2 procenta mezi lety 2008 a 2012. Průměrná nadmořská výška Marshallových ostrovů dosahuje jen dvou metrů s nejvyšším bodem deset metrů nad mořskou hladinou.
Panel vědců OSN uvádí, že množství celosvětově vypouštěných emisí by mělo vyvrcholit nejpozději v roce 2015, aby bylo možné zabránit nejhorším dopadům změny klimatu. Návrh závěrečného textu z Dauhá ale zmiňuje jen snížení emisí „jak nejdříve to bude možné“, tedy bez konkrétního časového závazku.
Dvoutýdenní summit měl původně vyvrcholit dnes večer. Kvůli neochotě jednajících stran ke kompromisu ale pravděpodobně protáhne nejméně do zítřejšího rána.
