Iniciativa navrhovala vybírat daň 20 procent ze zděděného majetku, který přechází na přímé potomky a má hodnotu více než dva miliony švýcarských franků (52 milionů korun). Nová daň by nahradila různorodou směs kantonálních zákonů, z nichž většina přímé dědice vůbec nezdaňuje.
Vláda poukazovala na to, že taková zátěž by poškodila mnohé malé a střední firmy, které vytvářejí kolem 80 procent pracovních míst v zemi. Mnozí dědici by se totiž museli zadlužit nebo prodat své firmy, aby měli na úhradu nové daně.
Švýcaři instinktivně hlasují proti jakýmkoli novým daním
Jednoznačné zamítnutí návrhu pozorovatel nepřekvapilo, protože daňové záležitosti zůstávají v zemi citlivou otázkou. „Švýcaři instinktivně hlasují proti jakýmkoli novým daním a zvláště proti těm, které by mohly mít negativní ekonomické dopady,“ řekl profesor politologie Patrick Emmenegger z univerzity v St. Gallen.
Evangelická lidová strana Švýcarska, která s návrhem přišla, argumentovala tím, že Švýcarsko potřebuje spravedlivější a unifikovanější systém dědické daně. Strana navrhovala, aby se dvě třetiny výnosu této daně převáděly do penzijního systému. Daň z dědictví se týká přímých potomků jen ve čtyřech kantonech. Ostatní dědici platí sazby, které se liší kanton od kantonu a pohybují se od nuly do 50 procent.
